Zdravotní politika

Zůstatky na fondech zdravotních pojišťoven

Článek - 16.09.2014 | Zdravotní politika

Zůstatky na fondech zdravotních pojišťoven. Více...

Obamacare má přes 6 milionů Američanů

Článek - 1.04.2014 | Zdravotní politika

Vypršel termín, dokdy si lidé v USA mohli sjednat zdravotnípojištění. Američané sice mají pojištění, ale mnoho z nich ho neplatí. Včerejšek měl být posledním dnem, kdy Američané mohli uzavřít povinnézdravotní pojištění pro rok 2014, známé jako "Obamacare". 


Jak se však v souvislosti s tímto vládním programem stalo téměř tradicí - web HealthCare.gov, který pro výběr pojištění využívali lidé z 36 států, nápor příliš nezvládal. Obamova administrativa se proto rozhodla uzávěrku posunout, ale jen pro lidi, kteří mají na této webové burze účet. Web přitom v posledních dnech zaznamenával více než milion návštěv denně. 

Podle analýzy společnosti Compuware pro agenturu AP byla odezva portálu pomalejší, než tomu bylo u stránek největších zdravotníchpojišťoven. Analýza vyhodnotila rychlost webové burzy jako nepřijatelnou. Posunutí deadlinu se proto uchazeči o pojištění dočkali už minulé úterý: lidé, kteří v termínu započnou pojišťovací proces, dostanou čas navíc, aby stačili registraci dokončit.

Správní rada VZP v aktuálním složení

Článek - 15.03.2014 | Zdravotní politika

Třicetičlennou správní radu VZP tvoří 20 zástupců volených poslaneckou sněmovnou, zbylých 10 jmenuje ministr zdravotnictví. Do správní rady bylo nově ustaveno 20 nových členů. Správní rada VZP mimo jiné jmenuje a odvolává ředitele pojišťovny, schvaluje zdravotně pojistný plán, schvaluje účetní uzávěrky a výroční zprávy i zásady smluvní politiky a objem úhrad poskytovatelům. Dále má rozhodující slovo při nákupu nemovitostí v pořizovací ceně přes 5 miliónů korun, či pokud jde o využití prostředků z rezervních fondů atd.

Informace ze schůzky s ministrem zdravotnictví

Článek - 25.02.2014 | Zdravotní politika

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

ve čtvrtek 20. 2. 2014 proběhlo jednání s novým ministrem zdravotnictví a zástupci LOK-SČL.

 Stručný obsah této schůzky:

1)      Ministr chápal naše výhrady ke snahám předchozího vedení ministerstva a MPSV ohledně iniciativy směřující k návratu (do přechodného období) – tzn. 16 hodin přesčasové práce týdně. Ministr nás ujistil, že v těchto aktivitách nebude pokračovat a budeme hledat nejlepší možné řešení v rámci stávající legislativy.

2)      V rámci postgraduálního vzdělávání jsme se shodli na tom, že je třeba provést zásadní změny tak, aby byly pro účastníky přijatelnější po všech stránkách, k čemuž by měla přispět komise, kde bude mít ČLK i LOK-SČL svého zástupce.

3)      Úprava platů, směřující k naplnění memoranda. Spolu s předchozími body patří toto opatření k zásadním prvkům zastavení exodu českých lékařů.

Nejmenší životnost mívá ministr zdravotnictví. Průměrně vydrží jen rok a tři měsíce

Článek - 30.01.2014 | Zdravotní politika

Od středy má Česko již 18. ministra zdravotnictví. Ten v průměru na svém postu vydrží rok a tři měsíce. Dalšími "nejistými" posty jsou obrana, doprava a místní rozvoj. Statisticky nejjistější funkci má ministr zahraničích věcí či práce.

Česko má od středy novou vládu, už třináctou, a s ní jedenáctého premiéra. Co do počtu předsedů vlád se lze srovnávat s první republikou, ta ale měla téměř 20 vlád.

Statistika ale ukazuje ještě zajímavější údaje, pokud jde o počty ministrů. Zatímco se za posledních 21 let na ministerstvu zahraničí vystřídalo jen devět ministrů, na ministerstvu zdravotnictví jich bylo rekordních 17 (nepočítaje toho současného).

Obcházíme zákon, přiznávají nemocnice. Ministerstvo hledá cestu zpět k přesčasům

Článek - 17.01.2014 | Zdravotní politika

Ministerstva práce a zdravotnictví už plánují, že vládě předloží novou výjimku, která by opět povolila lékařům sloužit dvojnásobné množství přesčasů. Platit by mohla přibližně od července, do té doby musí nemocnice zajistit svůj provoz všemi možnými způsoby. I nezákonnými.

Už více než dva týdny mají lékaři omezený rozsah přesčasů, skončila výjimka EU v zákoníku práce. A ředitelé převážně menších nemocnic musí řešit zásadní problém. Chybí jim lékaři, noví nejsou nebo je nemají jak zaplatit. Pokrytí péče se tak lepí provizorními způsoby nebo nemocnice nová pravidla prostě ignorují, často i na hraně zákona.

Začíná dělení ministerstev. Zdravotnictví nikdo nechce, o zemědělství se přetahují

Článek - 16.12.2013 | Zdravotní politika

Po dořešení programové části koaliční dohody začínají intenzivní jednání o obsazení jednotlivých ministerstev. Zatímco na zdravotnictví se nikdo nehrne, o resort zemědělství je zájem velký. Lidovci navíc trvají na tom, že chtějí obsadit ministerstva tři. Sobotka chce mít jasno do Vánoc. Byli to lidovci, kdo si v roce 2006 poprvé do programu vepsal regulační poplatky. Teď to mají být zase oni, kdo se vypořádá s jejich zrušením. Alespoň podle představ lídra ČSSD Bohuslava Sobotky, který křesťanským demokratům nabídl křeslo ministra zdravotnictví v budoucí vládě.

Jenomže strana nestojí o to, aby řešila miliardové výpadky ve financování nemocnic a lékařů. Zvláště když jde o opatření, které prosadil do koaliční smlouvy jejich partner.

Zdravotnictvím proteče příští rok o 10 miliard více než letos

Článek - 13.11.2013 | Zdravotní politika

Pro dlouhodobou péči museli úředníci najít o půl miliardy navíc. Lékařská komora hrozí, že s ústavními stížnostmi není konec. V českém zdravotnicí nastupuje nová éra. Do rozdělování téměř čtvrt bilionu korun pro nemocnice, ambulance nebo lázně poprvé zasáhlo rozhodnutí ústavních soudců. Hned dva jejich rozsudky museli úředníciministerstva zdravotnictví začlenit do nejnovější úhradové vyhlášky - klíčového předpisu, který určuje, co všechno budou nebo nebudou hradit příští rok zdravotní pojišťovny.

"Nálezy ústavního soudu ovlivnily na řadě míst celou filozofii, jakým způsobem je úhradová vyhláška sestavena," řekla náměstkyně ministrazdravotnictví Helena Rögnerová.

Ústavní soud zrušil úhradovou vyhlášku na návrh zpracovaný ČLK

Článek - 6.11.2013 | Zdravotní politika

Klíčový rozsudek pro budoucnost českého zdravotnictví. Průlomové rozhodnutí Ústavního soudu, který označil úhradovou vyhlášku ministra Hegera za protiústavní, bude mít zásadní význam pro budoucnost českého zdravotnictví. Očekávání některých kolegů, že součástí rozhodnutí bude okamžité zrušení nemravných regulací a zvýšení úhrad, které by v letošním roce alespoň pokrylo inflaci a nárůst nákladů zdravotnických zařízení, se však nenaplnilo. Soud totiž sice může vyhlášku zrušit, ale nemůže ji nahradit vyhláškou novou. A pokud by neexistoval žádný právní předpis určující, kolik mají zdravotní pojišťovny platit, hrozil by chaos. Podobný výsledek jsme předpokládali, a proto se lékařská komora několik měsíců snažila bývalého ministra Hegera přimět ke změně úhradové vyhlášky. Marně. Pan ministr nezískal pro zdravotnictví žádné peníze na kompenzaci těch 6,5 mld. korun, které prostřednictvím opakovaného zvyšování sazeb DPH státní rozpočet ze zdravotnictví vysává. Výsledkem jeho politiky je faktická insolvence většiny nemocnic a současné drastické omezování dostupnosti zdravotní péče pro pacienty, které má podobu prodlužování čekacích dob na plánované operace a vyšetření nebo neochoty některých lékařů, kteří již vyčerpali pojišťovnami stanovené limity, předepisovat pacientům léky.

Je to tady: Ústavní soud zrušil úhradovou vyhlášku pro rok 2013

Článek - 30.10.2013 | Zdravotní politika

Ústavní soud zrušil letošní úhradovou vyhlášku s tím, že je protiústavní. Vyhláška však zůstává v platnosti do konce příštího roku, jelikož by okamžité zrušení vyvolalo chaos a ohrozilo pacienty. Návrh na zrušení vyhlášky podala skupina senátorů na podnět prezidenta Lékařské komory Milana Kubka. Nerovnost vyhlášky viděli senátoři například v tom, že při překročení nasmlouvaného množství péče zaplatí pojišťovny lékařům jen část peněz. Podle ústavních soudců to skutečně není vhodné řešení, protože vyhláška v tomto případě nerozlišuje, zda je překročení objemu péče důsledkem plýtvání, anebo má reálné příčiny. Což zvláště v letošním roce, kdy úhradová vyhláška většinu úhrad snížila, přestože náklady na provoz rostou je velkým problémem.  Další problém spočívá v takzvaných regulačních srážkách, které se uplatní v případě, kdy poskytovatel předepíše léky a zdravotní prostředky v rozsahu vyšším, než byly úhrady v roce 2011 a lékaři tak platí pacientům léky ze svého.