Zdravotní politika

Nákladná péče nemusí být vždy lepší

Článek - 13.01.2010 | Zdravotní politika


V novém výročním hodnocení OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) nazvaném Health At a Glance se uvádí, že všech 30 sledovaných zemí se zlepšilo v léčbě závažných onemocnění, např. onkologických, ale nedaří se léčení chronických onemocnění, jako je astma a diabetes, jejichž množství stále stoupá. A to pak vede ke zvyšujícím se výdajům za zdravotní péči.

Ve většině z hodnocených zemí se léčba poskytuje prostřednictvím všeobecného zdravotního pojištění, s výjimkou USA, Mexika a Turecka.

Situace českých mladých lékařů je ostudou naší medicíny

Článek - 30.11.2009 | Zdravotní politika


V anketní otázce našeho serveru na jaře tohoto roku by těsná většina odpovídajících svému dítěti povolání lékaře doporučila (Ano 148, Ne 71, Nevím 74). Zároveň by ale tato těsná většina musela počítat s tím, že ho bude muset ještě alespoň po dobu 5 let po skončení šestiletých studií medicíny i nadále ekonomicky podporovat. Podpora by byla nutná pravděpodobně i po uplynutí doby specializačního vzdělávání lékařů, což je zřejmě ten největší rozdíl oproti civilizovanému světu. Kromě problematiky příjmů mladých lékařů je dalším důvodem použití slova ostuda v našem titulku i samotná stávající podoba postgraduálního vzdělávání.

Kdo za vzniklou situaci může?

Situace českých mladých lékařů je ostudou naší medicíny

Článek - 29.11.2009 | Zdravotní politika


V anketní otázce našeho serveru na jaře tohoto roku by těsná většina odpovídajících svému dítěti doporučila povolání lékaře (Ano 148, Ne 71, Nevím 74). Zároveň by ale tato těsná většina musela počítat s tím, že ho bude muset ještě alespoň po dobu 5 let po skončení šestiletých studií medicíny i nadále ekonomicky podporovat. Podpora by byla nutná pravděpodobně i po uplynutí doby specializačního vzdělávání lékařů, což je zřejmě ten největší rozdíl oproti civilizovanému světu. Kromě problematiky příjmů mladých lékařů je dalším důvodem použití slova ostuda v našem titulku i samotná stávající podoba postgraduálního vzdělávání.

Kdo za vzniklou situaci může?

Lobbismus a reformy zdravotní péče

Článek - 16.11.2009 | Zdravotní politika


Článek v časopise Time s názvem „You don´t know him but he may be the biggest winner in U.S. health-care reform. So who loses?" otevřel oči všem těm, kdo si myslí, že role lobbistů v dnešní politice je přeceňována. Kdo se bude utěšovat tím, že problém se týká pouze situace v USA, zřejmě neměl možnost si alespoň krátce promluvit s některým z našich politiků. Lobbisté jsou běžným jevem i u nás a zastupují zájmy těch, kdo je zaplatí.

Lékaři jsou klíčem k úspěšné reformě zdravotní péče

Článek - 28.10.2009 | Zdravotní politika


Jedním ze závěrů, ke kterým došli dnešní reformátoři systému zdravotní péče v USA, a nad kterým by se měli zamyslet i naši tvůrci potenciálních reforem, je ten, že jsou to především lékaři, kteří rozhodují o jejím úspěchu. Právě oni a jejich pacienti činí hlavní rozhodnutí, a vůbec ne zdravotní pojišťovny, legislativci či reprezentanti státu.

Většina lékařů v USA je placena systémem úhrad za výkony, což je významně stimuluje k vyšší produkci a spolu s novými a hlavně dražšími technologiemi vyvíjejí velký tlak na zdravotnické rozpočty. Jsou to hlavně specialisté, kdo v tomto systému vydělávají, a také proto se tam nyní soustřeďuje hlavní zájem mladých lékařů.

Světový zdravotnický summit 2009

Článek - 22.10.2009 | Zdravotní politika


V neděli skončil v Berlíně letošní World Health Summit, jehož výsledkem je výzva ke zdravotnické veřejnosti s následujícím leitmotivem: Současná medicína potřebuje proměnu od prostého řešení jednotlivých chorob k zavedení principů tzv.zdravotnického managementu. Pod tímto frázovitě znějícím výrazem si přes 700 účastníků, z více než 60 zemí, mělo představit optimalizaci zdravotních systémů a jejich výstupů.

Složité koaliční rozhovory o budoucnosti německého zdravotnictví

Článek - 20.10.2009 | Zdravotní politika


Pokud nedojde ke všeobecné shodě o podobě základních parametrů statní moci, jako např. organizace zdravotnictví, pak čekají politiky, zejména po volbách, složité rozhovory a velmi obtížně se hledají kompromisy. Posledním příkladem je situace v povolebním Německu, kde koaliční partner stran CDU/CSU, tedy stran bývalé velké vládní koalice s SPD, strana FDP výrazně zpochybňuje existenci základního stavebního kamene uskutečněné reformy a to tzv. Zdravotního fondu.

Jaká je aktualní ekonomická situace českého zdravotnictví?

Článek - 18.10.2009 | Zdravotní politika


Minulý týden přinesl server www.ihned.cz článek Paradoxně bohaté pojišťovny od Prof.MUDr.Ing. Petra Fialy, našeho předního odborníka na ekonomiku a organizaci zdravotnictví, jenž obsahuje velké množství údajů, které by neměly zapadnout. Tyto údaje totiž poměrně přesně vystihují reálnou situaci našeho zdravotnictví. Zkusme ji nyní popsat řečí čísel, tak jak je přináší data ÚZIS.

Je britský systém zdravotní péče opravdu tak špatný?

Článek - 13.10.2009 | Zdravotní politika


V minulých týdnech se britská National Health Service (NHS) často označovala i v našem tisku za příklad neuspokojivě fungujícího systému. Je tomu opravdu tak? Člověka pocházejícího z naší, tak silně polarizované společnosti, potom překvapí, když v proslovu šéfa opoziční britské konzervativní strany Davida Camerona zazní slova o tom, že je hrdý na systém, kdy člověk s nemocným dítětem v náručí nemusí na pohotovosti přemýšlet o tom, zda si sebou nezapomněl vzít kreditní kartu.

Španělsko vsadilo na decentralizaci zdravotní péče

Článek - 30.09.2009 | Zdravotní politika


Ve Španělsku funguje systém zdravotní péče financovaný ze zdravotního pojištění, jehož model řízení je však v každé ze 17 autonomních oblastí odlišný.

Co se týká hlavních sledovaných ukazatelů zdravotní péče, Španělsko se nachází v průměru či nadprůměru Evropské unie: v roce 2004 byla střední délka života 80,4 (EU 79,7) let, kojenecká úmrtnost 4,2/1000 dětí. Počet ambulantních vyšetření na obyvatele ve stejném roce byl 9 oproti průměru EU 5,8. Přitom výdaje na zdravotnictví na hlavu byly při přepočtu dle parity kupní síly v roce 2006 ve Španělsku 2100 dolarů , v Německu 4300, v USA dokonce 6700 dolarů (v ČR 1490).