Zdravotní politika

Britský model reformy zdravotnictví

Článek - 25.01.2011 | Zdravotní politika

Nová pravicová vláda se rozhodla reformovat britské zdravotnictví a jak se dalo předpokládat, jsou to praktičtí lékaři, kteří budou středobodem většiny změn. Není to překvapivé, vždyť britští GP byli dlouhodobě synonymem kvalitního praktického lékaře se zaslouženě velkými pravomocemi. Ty vycházely z širokého záběru činnosti ale i nadstandardních znalostí. Právě díky těmto znalostem fungoval dlouhodobě celý systém se zhruba o 1/3 nižším počtem lékařů na stejný počet obyvatel ve srovnání s ostatními zeměmi OECD.

Proč podporuji výzvu „Děkujeme, odcházíme?“

Článek - 2.01.2011 | Zdravotní politika

Dnes bych rád vysvětlil svůj kladný postoj těm, kteří se mě opakovaně ptají, proč já ambulantní specialista (i když s nevýznamným úvazkem v nemocnici ) podporuji současnou probíhající akci nemocničních lékařů.  

Činím tak proto, že si uvědomuji následující:

- Nemocniční lékaři mají oprávněný nárok na přiměřenou odměnu, podobnou té jakou mají usilovně pracující    kolegové v ambulantní sféře

- Nemocniční lékaři jsou klíčovou a ničím nenahraditelnou součástí systému zdravotní péče

Výpovědi už podepsala čtvrtina lékařů

Článek - 20.12.2010 | Zdravotní politika

Výpověď už v Česku potvrdilo 3500 lékařů, tedy zhruba čtvrtina z celkového počtu doktorů. Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) ovšem nevěří, že rebelující lékaři svoji hrozbu naplní. "Jestli jich odejde z těch 4000 maximálně 700 nebo 800 lékařů, tak to pro mě bude velké překvapení," prohlásil včera ministr v pořadu Otázky Václava Moravce.

Jak zjistily HN, dvanáct ze třinácti lékařů včetně primářky dalo výpověď například v anesteziologicko-resuctitačním oddělení (ARO) v brněnské Úrazové nemocnici. Ta se kvůli tomu chystá na personální kolaps. "Výpovědí je víc, než jsme čekali. Může za to postoj pana ministra, který se nejdříve choval přezíravě a pak nás minulý týden ve svém otevřeném dopise urazil. Tím přesvědčil váhající lékaře," řekla HN odcházející primářka brněnského ARO Lenka Doležalová, která v nemocnici zároveň vede lékařské odbory.

Co najdete v návrhu nové úhradové vyhlášky?

Článek - 10.11.2010 | Zdravotní politika

Návrh vyhlášky, kterou zaslalo ministerstvo zdravotnictví k připomínkování, vyvolal mezi všemi jejími příjemci velké překvapení až zděšení. Filozofií návrhu je plošná, někdy menší, někdy větší redukce úhrad zdravotnickým zařízením. A to přesto, že v letošním roce ministerstvo financí odhaduje růst HDP o 2,2% a v příštím roce o 2,0%. Stejné ministerstvo odhaduje dokonce pokles nezaměstnanosti ze 7,4% na 7,2% a spolu s ministerstvem práce a sociálních věcí vzestup objemu mezd v roce 2011 o 3,4-4,4%. Pro dokreslení situace je potřeba uvést, že podle dostupných údajů se za prvních 10 měsíců letošního roku vybralo na zdravotní pojištění o cca 2 mld. Kč více než v minulém roce a předpovídaný deficit se na účtech zdravotních pojišťoven neobjevil.

Chronická nepřenosná onemocnění jako celosvětový zabiják č.1

Článek - 13.10.2010 | Zdravotní politika

Podle zprávy Světového ekonomického fóra z roku 2009 jsou tzv. chronic non-communicable disease větším ekonomickým nebezpečím než finanční krize, přírodní katastrofy nebo pandemie chřipky. Tato onemocnění, mezi nimiž jsou uváděna kardiovaskulární onemocnění jako ischemická choroba srdeční a cévní mozkové příhody, dále DM II.typu, chronická respirační onemocnění a některá onkologická onemocnění, budou v následujících 10 letech podle propočtů stát např. Čínu 558 miliard dolarů, Indii 237 miliard a Velkou Británii 33 mld dolarů. V USA stojí místní ekonomiku kardiovaskulární onemocnění a diabetes ročně 750 miliard dolarů.

Postgraduální lékařské vzdělávání v Evropě

Článek - 10.09.2010 | Zdravotní politika

V minulých dnech přinesl britský British Medical Journal přehlednou analýzu postgraduálního lékařského vzdělávání v zemích Evropské Unie, v článku Maintaining the competence of Europe´s workforce. Faktem je, že se způsoby vzdělávání v jednotlivých zemích poměrně výrazně liší a to v situaci, kdy je evropskou legislativou zakotvena povinnost o vzájemném uznávání platnosti lékařských diplomů v jednotlivých zemích.Tato situace je neuspokojivá, ale existuje snaha ji řešit. V Evropské Unii se tak s oblibou činí prostřednictvím nové instituce s dlouhým názvem The European Accreditation Council for Continuing Medical Education (EACCME).

Jak se navzájem evropské postgraduální systémy liší?

WHO oficiálně ohlásila konec pandemie virem H1N1

Článek - 16.08.2010 | Zdravotní politika


Prezidentka WHO, Margaret Chan, oficiálně ohlásila 10.srpna konec pandemie chřipky H1N1. Pandemie, která vyvolala mnoho otázek a diskuzí, zvláště pak ohledně otázky jejího možného nekorektního vyhlášení pod vlivem zájmů farmaceutického průmyslu. Podle údajů Světové zdravotnické organizace zemřelo celosvětově v důsledku infekce virem H1N1 18 500 lidí.WHO však uvedla, že v této tzv. post-pandemické fázi nebezpečí infekce stále trvá a dokonce  může dojít k jejímu opětovnému vzplanutí, i když zřejmě pouze v lokálním měřítku (viz. Nový Zéland).

Aktuální stav nemocniční péče ve Francii

Článek - 28.07.2010 | Zdravotní politika

 

Francie je považována za zemi, kde se za vynaložené prostředky (11,1% HDP) daří zajistit velmi kvalitní péči, se kterou je obyvatelstvo spokojeno (očekávaná střední délka života v roce 2006 byla u mužů 77 let, u žen 84 let).  Ale i zde je oblast zdravotnictví velmi citlivá a naplňuje emocemi jak pacienty, tak i poskytovatele, a to samostatně praktikující lékaře (viz. naše články Soukromý lékař ve Francii na počátku 21.století a Všeobecná medicína uznána ve Francii jako specializace) i nemocnice. A právě tomuto sektoru, ve kterém podle údajů z roku 2006 pracuje téměř 30% francouzských lékařů, se dnes v našem článku budeme věnovat.

Lepší péče bude levnější. Za vše ostatní ale budou lidé platit víc

Článek - 20.07.2010 | Zdravotní politika


Jak se změní poplatky u lékaře a v nemocnicích? Jak stát rozdělí standardní a nadstandardní péči? Lepší péče bude levnější. Za vše ostatní ale budou lidé platit víc. Pacient, který si zlomí ruku a bude chtít lehkou laminátovou sádru, ušetří už v roce 2012 u svého ortopeda 350 korun. Vláda Petra Nečase chce totiž dát lidem už napřesrok vůbec poprvé možnost připlatit si rozdíl mezi standardní zdravotní péčí, kterou jim zaplatí zdravotní pojišťovna, a cenou nadstandardní péče. A protože za běžnou sádru platí pojišťovny 350 korun, zlevní lepší laminátová sádra ze 700 korun na polovinu.

Proč jsou výdaje na zdravotní péči v USA tak vysoké?

Článek - 19.07.2010 | Zdravotní politika


Výdaje za zdravotní péči v USA představovaly v roce 2007 více než 16% HDP, což překračovalo průměr zemí OECD více než o 7% (8,9 %). V přepočtu podle parity kupní síly na obyvatele to představovalo 7290 dolarů na osobu a rok, což byl téměř 2,5 násobek průměru zemí OECD (2984 dolarů). Američané si stále častěji kladou otázku, jak je možný takový rozdíl ve výdajích mezi jednotlivými zeměmi za situace, kdy kvalita jejich zdravotnictví měřena známými parametry přitom není řádově lepší než v ostatních zemích.