Zdravotní politika

Podíl zdravotnictví na HDP je jeden z nejnižších v zemích OECD

Článek - 31.07.2009 | Zdravotní politika


V roce 2007 tvořil podíl podle statistiků 6,8 procenta, nižší byl jen v Turecku a Polsku.
Podíl českého zdravotnictví na HDP je jeden z nejnižších mezi zeměmi OECD. V roce 2007 tvořil podle statistiků 6,8 procenta, nižší byl jen v Turecku a Polsku. S Českem zhruba srovnatelné byly Korea, Slovensko a Irsko. Nad 10 procent se pohybovaly Francie, Německo a Rakousko. Největší podíl, téměř 2,5 násobný oproti Česku, spotřebovalo zdravotnictví USA. Vyšší podíl však nevypovídá nic o efektivitě využití vynaložených prostředků.

zobrazit

Systémy úhrad ambulantní péče ve Francii

Článek - 22.07.2009 | Zdravotní politika


Ve Francii je obyvatelstvu, stejně jako u nás, zajištěna zdravotní péče systémem všeobecného zdravotního pojištění. V roce 2006 vydávala Francie na zdravotní péči 11,1 % HDP, na obyvatele 3554 US dolarů (pro srovnání u nás jsou roční výdaje na obyvatele 1490 US dolarů) ročně.

Zdravotním pojištěním je pokryto 77% výdajů na zdravotní péči.

zobrazit

Krize praktických lékařů v USA

Článek - 15.07.2009 | Zdravotní politika


Již 12 let klesá počet absolventů lékařských fakult v USA, kteří se rozhodnou pro práci lékaře v primární péči. Ta v USA zahrnuje praktické lékaře, internisty, pediatry a někdy i gynekology. V současné době představuje primární péče třetinu pracovní lékařské síly. Poklesl počet rezidenčních míst pro internisty, kteří bývají v USA řazeni do primární péče, z 328 v roce 1999 na 247 v roce 2009.

zobrazit

Mladí lékaři ve Velké Británii jsou často nuceni lhát ohledně délky svojí pracovní doby

Článek - 10.06.2009 | Zdravotní politika


Podle prezidenta Královské společnosti chirurgů (Royal College of Surgeons) Johna Blacka bude mít realizace Evropské direktivy upravující pracovní dobu (EWTD), uplatňované od 1.srpna, katastrofální důsledky pro Národní zdravotní službu (NHS) a povede k zavedení „nebezpečných pracovních postupů".

Limitace pracovní doby na 48 hodin bude mít podle Dr.Blacka za následek prodloužení čekacích lhůt a mohla by vést dokonce i k zavírání nemocnic. Tato direktiva způsobí úbytek 0,5 miliónu hodin poskytování zdravotní péče za rok. Zvláště složitá je situace u mladých lékařů, jejichž pracovní doba bývá podstatně delší.

zobrazit

Jsou tržní principy účinné při poskytování zdravotní péče?

Článek - 3.06.2009 | Zdravotní politika


Touto otázkou se zabývalo jedno z posledních čísel časopisu New England Journal of Medicine a my přinášíme některé z myšlenek, které budou (po naší vlastní zkušenosti se snahou o zavedení těchto principů) určitě zajímavé. Demokraty ovládaná vláda v USA hodlá svoje změny postavit na „fungujících" tržních principech ve zdravotnictví.

Které to jsou a jsou vůbec schopny zlepšit systém poskytované zdravotní péče bez vedlejších „škodlivých" účinků?

zobrazit

Zdravotnictví na Novém Zélandu - možné poučení pro nás

Článek - 29.05.2009 | Zdravotní politika


Podobně jako v jiných zemích světa jsou i na Novém Zélandu zdravotní výdaje nejdynamičtější položkou ve veřejném rozpočtu a i zde hrozí, že se dostanou mimo kontrolu. Stávajícím tempem, kdy růst zdravotních výdajů překračuje od roku 2001 růst HDP zhruba dvojnásobně, by se podíl zdravotních výdajů na HDP v roce 2050 zvojnásobil a byl by financovatelný pouze za cenu růstu kumulativního druhu dluhu veřejných financí na 80% HDP.

V minulém období zde proběhla reforma primární a nemocniční péče. Vydané prostředky na zdravotní péči byly navíc převážně použity na růst příjmů zdravotníků a přitom nedošlo k souběžnému navýšení poskytovaných zdravotních služeb a dokonce se začaly prodlužovat čekací doby na operace atd.

zobrazit

Splní MZ své sliby a zlepší postavení sester v ČR?

Článek - 11.05.2009 | Zdravotní politika


V ČR představují zdravotní sestry 1% populace (ÚZIS, 2007), tj. 105 tisíc zdravotních sester a porodních asistentek. Většina z nás, kteří pracují ve zdravotnictví, si uvědomuje neúnosnost postavení a ohodnocení sester (viz. anketa na našich stránkách). Je až s podivem, jak málo si význam práce zdravotních sester uvědomují sami pacienti, přitom sestry většinou rozhodují o tom, v jaké atmosféře a prostředí se jejich léčba odehrává. Samotná veřejnost by proto měla mít zájem na tom, aby se sestry cítily ve své práci co nejlépe.

zobrazit

Dana Jurásková - nová tvář českého zdravotnictví

Článek - 29.04.2009 | Zdravotní politika


Od včerejšího dne je známé jméno pravděpodobné ministryně zdravotnictví Mgr.Dany Juráskové, MBA, která byla pozvána designovaným premiérem Janem Fischerem do nové vlády.

Nedávno jmenovaná ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a předsedkyně České asociace sester byla předtím dlouhá léta náměstkyní pro ošetřovatelskou péči ve Fakultní Thomayerově nemocnici. Zde profesně rostla a prošla různými posty od staniční sestry interního JIP přes vrchní sestru po hlavní sestru nemocnice.

zobrazit

Změny ve zdravotnickém systému ve Švýcarsku

Článek - 24.04.2009 | Zdravotní politika


Následující text překvapí ty, kteří očekávají, že v jedné z nejstarších demokracií na světě je zdravotnictví konsolidované a nepotřebuje reformu. To dokazuje projev prezidenta FMH (Federace švýcarských lékařů) Dr.Jacques de Hallera, který se vyjadřuje k potřebě změn ve švýcarském zdravotnictví.

„ 1.duben se svým veřejným vystoupením rodinných lékařek a lékařů stal velkým úspěchem. Počet zúčastněných na různých demonstracích byl vysoký (15 tis. po celém Švýcarsku), především ale došlo k oslovení veřejnosti. Nejde o nic jiného, než o budoucnost zdravotní péče v zemi, o budoucnost rodinného lékařství. Za zmínku přitom stojí i velká solidarita švýcarského lékařského stavu, který se nenechal rozštěpit ani otázkou rozdílů příjmů.

zobrazit

Zastaví IT strmý růst výdajů na zdravotní péči v USA?

Článek - 22.04.2009 | Zdravotní politika


Souhrn opatření amerického prezidenta na záchranu ekonomiky přijatý Kongresem obsahuje i svoji „zdravotnickou" část, která kromě posílení výdajů systému Medicaid, preventivních programů a rozšíření všeobecného zdravotního pojištění plánuje vydat 19 mld. dolarů na zavedení a efektivní využití zdravotnických informačních systémů.

Velikost této částky odráží přesvědčení Obamovy administrativy, že právě toto opatření by mohlo zásadně vylepšit systém zdravotní péče v USA. Nyní pouze 10 % nemocnic a 17% ambulantních lékařů užívá program na počítačově vedenou zdravotní dokumentaci. Proč pro nás překvapivě tak málo?

zobrazit