Zdravotní politika

Po tomto konstatování prezidenta Americké kardiologické společnosti (American College of Cardiology - ACC) Dr. Weavera sál Kongresového centra v Orlandu při výročním 52.sjezdu amerických kardiologů zašuměl. Z publika však čišel souhlas neboť účastníci si dobře uvědomovovali, že systém spotřebovávající 16,5 % HDP na zdravotní péči (více než za potraviny) zároveň vykazuje nepřijatelnou četnost úmrtí, kterým by se dalo prevencí zabránit a vysokou dětskou mortalitu. Tempo růstu těchto výdajů překračuje tempo růstu HDP o 2,5% a tak lze odhadnout, že by se při zachování tohoto trendu v roce 2050 v USA vydávalo 40% HDP.

Podle odhadů našich předních ekonomů (viz. článek Ekonomické výhledy: Délka ekonomické recese) potrvá období recese nejméně do konce roku 2009 s dalším velmi nejistým vývojem. Propad příjmů zdravotnch pojišťoven je realitou a je podmíněn narůstajicí nezaměstnaností, jednou z charakteristik současné krize. Ač je zdravotnictví citlivou politickou otázkou s potenciálem rozhodovat volební klání (viz. krajské volby v roce 2008), lze s jistotou očekávat dopady i zde neboťvýznamný rozsah stávající krize potvzuje většina ekonomických parametrů. A nezabrání tomu zřejmě ani níže uvedená opatření.

Při příležitosti inaugurace nového amerického prezidenta Baracka Obamy představujeme návrh jeho reformy zdravotnictví, tak jak byla publikována dne 9. října v New England Journal of Medicine. 

„Doktoři a ostatní zdravotníci pracují ve výjimečných časech a mají nedostižné schopnosti, ale systém zdravotní péče se stále více a více stává závislým na jejich zdravém medicínském mínění. Zvyšuje se zátěž systému nerovnoměrně rozvrstvenou péčí, administrativními pravidly a nevhodným rozhodováním zdravotních pojišťoven o rozsahu pokrytí léčby a to vše nevhodně ovlivňuje poskytování zdravotní péče. Washington diktuje, ale nepomáhá.