Jsou rakouští nemocniční lékaři více byrokrati než lékaři?

Jelikož se v poslední době v Rakousku objevují známky toho, že zavedené úspory neslouží pacientům a zároveň klesá kvalita vzdělávání, rozhodl se Spolkový svaz zaměstnaných lékařů vydat programový manifest k práci lékařů a lékařek v nemocnicích. Manifest věnuje pozornost převážně bezpečí pacientů, zachování vysoké kvality péče a ochraně zaměstnanců.

Zázemí - rakouské nemocnice v číslech
Lékaři pokrývají služby v nemocnicích pro lůžkové a ambulantní pacienty ve 24 hodinových službách. Z celkového počtu 38 tisíc lékařů a lékařek jich pracovalo v lůžkových zařízeních 20138. Z toho odborných lékařů-specialistů bylo 11075 (54,5% ), 7641 (37,6%) bylo ve vzdělávacím procesu a dalších 1602 (7,9%) lékařů byli všeobecní lékaři (tzv. allgemeinmedizinem). Na jednoho nemocničního lékaře připadá v přepočtu 3,2 lůžka. Počet ročně ošetřených pacientů na jednoho lékaře se zvýšil v porovnání let 1995 a 2007 o cca 10%, ze 125 hospitalizovaných pacientů na 138 pacientů za rok.

Rakouský Spolkový svaz zaměstnaných lékařů požaduje více času na pacienty. V současnosti se zdá být nejdůležitější „zúřadovat" pacienta namísto samotné péče o pacienta. „Vysoce vzdělaní a specializovaní lékaři produkují hory papírů namísto intenzivní péče o pacienta. Jsme tu proto, abychom usilovali o diagnózu a terapii podle aktuálního stavu vědy. Což nám nyní není umožněno. Naším hlavním posláním je medicína. K tomu potřebujeme více času na pacienty. Místo toho, abychom jej promrhávali neléčebnou činost", zdůraznil viceprezident Rakouské lékařské komory (ÖAK) a předseda Spolkového svazu zaměstnaných lékařů Harald Mayer.

Lékaři ve směnném provozu ( turnusärzte)- byrokrati s titulem?
Nejvíce postihuje papírování lékaře pracující ve směnném provozu. Ti se ztěží mohou zúčastňovat vizit a zároveň se věnovat studiu. Rakouská lékařská komora uveřejnila v roce 2000 vzor pracovního profilu lékaře ve směnném provozu. Je tam zakotveno jeho přednostní právo na zprostředkování praktických a teoretických vědomostí. To však zůstává nenaplněno dodnes.

V celospolkové dotazníkové akci pořádané mezi 2000 nemocničními lékař uváděli každý druhý již v roce 2006, že se zhoršily možnosti vzdělávání ve směnném provozu. 72% z nich si přálo přejít do soukromého sektoru. Podle pravidelného průzkumu Voralbergské lékařské komory zaměřeného na vzdělávání se na tomto stavu dodnes nic nezměnilo. „Mladí lékaři a lékařky si stále méně přejí administrativní činnosti, samostatné vedení vizit bez možnosti konzultací a naopak jim chybí více praktického vzdělávání ve formě výuky u kůžka (tzv.bedside teaching) během pracovní doby. Výuka a další vzdělávání nesmí probíhat v žádném případě na úkor volného času", řekl Mayer.

Svazový šéf kritizoval skutečnost, že se navržený profil činnosti lékaře ve směnném provozu jen sporadicky uplatňuje. „Lékaři jsou dnes spíše byrokrati s doktorským titulem, flexibilní personální rezervou a jsou zneužíváni jako pomocníci v nouzi."


Lékaři jako drazí písaři!
Rovněž starší nemocniční lékaři a lékařky si stěžují na administrativní činnosti při výkonu povolání. Jak ukázal průzkum z roku 2006 tato složka stoupá spolu se vzrůstajícím počtem pacientů. Podíl přímého léčení se v období 2003-2006 snížil o 8 procent a celkově představuje jen 58% z celkového času. Zároveň se administrativní úkony zvýšily o 13%. Celkem je dle odhadů věnováno dokumentaci více než třetina pracovního času lékařů. Mayer: „Nemocniční lékaři již delší dobu žádají zavedení dokumentační asistence. To by je mělo osvobodit a uvolnit pro pacienty."

Mayer dále zdůraznil, že posláním lékařů a lékařek je léčit pacienty podle aktuálního stavu vědy. K tomu je zapotřebí průběžného vzdělávání, k němuž by měl zaměstnavatel poskytovat dostatek času a prostředků: „Adekvátní průběžné vzdělávání nemocničních lékařů závisí též na zodpovědnosti majitelů nemocnic !".

Zástupce nemocničních lékařů projevuje též starost o další negativní trend v nemocnicích: „Všeobecná snaha o úspory zhoršuje vybavení a volbu materiálů v neprospěch pacientů". V nedávné minulosti soud konstatoval, že v salzburgských nemocnicích existují protiprávní směrnice a zdůraznil povinnost a zodpovědnost vlastníků nemocnic. K tomu se vyjádřil Lukas Stärker, zastupující ředitel Rakouské lékařské komory: „Správy nemocnic musí vytvořit rámcové podmínky pro to, aby jejich lékaři mohli provozovat medicínu „lege artis. Konečně to máme černé na bílém." K tomu by mělo přistoupit i seriózní personální plánování. „Nemocniční management tedy zodpovídá za existující pracovní podmínky, které lékařům umožňují léčit co nejkvalitněji a zaručují pacientovi bezpečí", uvedl Mayer na závěr.

Závěrem uvádíme Manifest Spolkového svazu zaměstnaných lékařů v Rakousku, tak jak jej uveřejnil server www.aerztekammer.at dne 14.10.2009

1.  Více času na léčení, více času na pacienta
2.  Lékařům ve směnném provozu musí být poskytnut čas na vzdělávání
3.  Osvobození nemocničních lékařů od administrativy
4.  Zavedení dokumentární asistence
5.  Léčba pacientů musí probíhat v sousladu s aktuálním stavem lékařské vědy
6.  Je odmítáno jakékoliv omezování léčby z ekonomických důvodů
7.  Je požadováno jasné stanovisko nemocničních správ a vlastníků k postgraduálnímu vzdělávání
     lékařů včetně jejich finančního a časového zabezpečení tak, aby byla zaručena kvalitní péče a
     bezpečí pacientů
8.  Zvýšení základních mezd při zachování stavájícího objemu pracovního vytížení
9.  Přísné dodržování zakonem definované pracovní doby a odpočinku
10.Pracovní náplň lékaře musí být přiměřená a nebude stanovena na horních limitech zákonem
     stanoveného pracovního vytížení. Bude zohledňovat odpočinek, další vzdělávání, nemocnost a 
     dovolené

Autor: Dr.Jan Hrubý s využitím www.aerztekammer.at