Ženy zaměstnané na chirurgii by svoji specializaci neměnily

Středa, 29. Červenec 2009 - 0:00

Příspěvkem do nedávno vedené diskuze o postavení lékařek, tentokrát více z jejich úhlu pohledu, je nedávno publikovaný článek od Kathrin M. Troppmannové z UC Davis Medical Center v Sacramentu, který vyšel v červencovém čísle časopisu Archives of Surgery.

V průběhu posledních třech desetiletí se množství lékařek na chirurgii zvýšilo, přestože práce na chirurgii má významný dopad na jejich osobní život. Značné množství akutních pacientů, velká odpovědnost ve službách a často nepravidelná pracovní doba, to jsou některé z důvodů, proč je práce na chirurgii tak obtížná.

Autorka práce poslala skupině 3507 chirurgů a chiruržek atestujících v letech 1988, 1992, 1996, 2000 a 2004 dotazník týkající se různých aspektů práce na chirurgii, odpovědělo 895 dotazovaných (25,5 %). Z respondentů bylo 178 žen (20,3%) a 698 mužů (79,7%).

A nyní uvádíme některé z odpovědí:

- u obou pohlaví (39,3% žen a 46,7% mužů) byla nejčastější specializací všeobecná chirurgie, více
žen než mužů se specializovalo na chirurgii prsu (20,2 % oproti 1,3%) a naopak méně žen
pracovalo na cévní chirurgii (2,9% oproti 10,3%), v dalších specializacích nebyly rozdíly
- většina žen (82,5%) a mužů (77,5%) by si opět vybralo za svoji specializaci chirurgii a 83,5% žen
a 61,3% mužů by doporučilo chirurgii za vhodnou kariéru pro ženu
- chirurgové pracovali v průměru 65 hodin týdně ve srovnání s 60 hodinami chiruržek
- více žen (8,5%) než mužů (3,2%) někdy pracovalo na částečný úvazek, ale většina z nich
nesouhlasila s tvrzením, že by měla být více dostupná práce na částečný úvazek (33% oproti
55,5%)
- méně žen než mužů (63,8% oproti 91,3%) mělo děti, častěji než muži je měly v pozdějším věku
(62,4% oproti 32%)
- větší množství žen než mužů považuje mateřskou dovolenou za důležitou (67,8% oproti 30,8%)
a mělo by zájem o péči o děti dostupnou ve svém zaměstnání (86,5% oproti 69,7%)

Tyto údaje svědčí o tom, že ženy-chiruržky by svoji profesi, i přes svoji obtížnost, neměnily a protože se zřetelně zvyšuje pecentuální zastoupení žen lékařek v medicíně, je nezbytné vytvořit jim podstatně lepší podmínky pro skloubení profesního a osobního života.