eHealth v ČR v roce 2010


Většina z nás již zaznamenala zvýšenou mediální aktivitu společnosti IZIP, která se spolu se svým významným klientem VZP snaží o oživení projektu elektronické zdravotní knížky. Tématu eHealth jsme se věnovali přibližně před rokem v článku eHealth: Naděje nebo nebezpečí ?.

Co je v této oblasti nového?
V současné době je v systému IZIP registrováno 1,34 miliónů lidí, v posledním čtvrtletí minulého roku se mělo denně registrovat 2200 zájemců. Ze zdravotnických zařízení je jich registrováno 7 000 (66 nemocnic) s 12 000 lékaři. V Karlovarském kraji je v IZIPU 20% pacientů, což je nejvíc. Rozšiřování projektu napomáhá možnost registrace na pobočkách České pošty, kde je zřízen tzv. Czech POINT (850 v ČR). Tato data jsou převzata z webových stránek samotné společnosti.

Největší  prezentované výhody mají být následující: úplný přehled o provedených vyšetřeních, možnost získání informací o zdravotním stavu v případě ohrožení života, omezení zbytné péče (podle VZP jsou odhady této péče 15-30%, tedy  až 60 mld Kč), zamezení duplicitní preskripce medikace (podle ohadu SÚKL až 9 mld z 80 mld ročních výdajů za léky).

Kontroverzní je snaha o zavedení centrálního úložiště dat o lécích (návrh novely zákona č. 378/2007 Sb. o léčivech projednává probíhající schůze Poslanecké sněmovny). Dle jejích autorů je tato snaha mimo jiné  motivována zejména zvýšením bezpečnosti pacientů, a to díky zamezení nevhodných interakcí mezi léčivy podanými lékaři různých odborností. Ale Mgr. Havlíček, prezident České lékárnické komory, varuje před tím, aby se tak stalo bez souhlasu pacienta (podoba stávajícího návrhu zákona). Podle něj hrozí narušení soukromí pacienta a oslabení povinnosti příslušníků určité profese mlčet o skutečnostech zjištěných při výkonu povolání.

VZP deklaruje ústy člena své správní rady RNDr.Jiřího Schlangera (zároveň předsedy  OSZ CR ) svoji vizi :„Skutečné partnerství by mělo fungovat na základě sdílení informací. Péče by byla hrazena na základě účtů vycházejících ze zdravotního záznamu konkrétního pojištěnce nejlépe on-line , tzn. že by elektronický zdravotní záznam prošel revizí a následně účtárnou k proplacení".

Toto je však jeden z důvodů, proč je většina lékařské veřejnosti (nejenom u nás) k projektům eHealth skeptická. Vnímá je totiž spíše jako represivní kontrolní nástroj s cílem ušetřit prostředky plátcům, tj. zdravotním pojišťovnám. Dalším podstatným problémem je ochrana osobních údajů pacientů, kde největším nebezpečím je přístup neoprávněných osob k informacím, jejich nežádoucí zpracování a zneužití zdravotních údajů. Právo na ochranu osobních údajů je jasně zakotveno v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv. Riziko zneužití informací ohrožuje dlouhodobě budovaný vztah důvěry mezi lékařem a pacientem . Pacient má zákonem zajištěné právo nahlížet a pořizovat si záznamy ze své zdravotnické dokumentace, ale v rozhovorech  s mnoha kolegy zaznívá názor, že často složitě získané zdravotnické údaje a diagnostické závěry představují jejich vlastní know-how a nepovažují je tedy za majetek zdravotní pojišťovny nebo firmy provozujícící  elektronickou zdravotní dokumentaci.

Shromáždění všech údajů na jednom místě má však i své forenzní riziko. Lékař nejlépe zná vlastní dokumentaci svého pacienta a z časových důvodů není v jeho silách kontrolovat podrobně veškerou dokumentaci daného pacienta i od jiných lékařů (popisy RTG vyšetření, laboratorní výsledky atd.) a je tedy nucen akceptovat interpretace svých kolegů. Jimi nerozpoznaná chyba  by mohla mít právní důsledky i pro něj.

Údaje o ušetřených prostředcích zní velmi hezky, ale k úspěšnému rozvoji eHealth bude potřebné najít uspokojivé odpovědi i na výše zmíněné otázky.

Autor: MUDr.Martin Opočenský, PhD