Globální oteplování a jeho dopady na lidské zdraví

Někteří si myslí, že tento jev neexistuje, podle jiných svými důsledky působí ročně stovky tisíc úmrtí. Tato úmrtí mají být v první řadě zapříčiněna malnutricí, malárií, průjmy a živelnými katastrofami. V dnešních dnech probíhá konference Organizace spojených národů v dánské Kodani, která by měla přinést zvrat v současném vnímání problému oteplování a najít způsoby, jak zvrátit stávající vývoj.

Co to je globální oteplování?

Za primární se považuje problém absorpce a vyzařování dlouhovlného záření při rostoucích koncentracích CO2. Je to tedy jev, při kterém dochází ke zvyšování teploty zemské atmosféry a oceánů a to v důsledku zvyšování obsahu oxidu uhličitého a metanu (tzv. skleníkových plynů). Existují prokazatelná data, že ve srovnání s předindustriální dobou jde o nárůst v desítkách (u metanu) až stovkách procent (CO2). Potenciál globálního oteplování metanu, který vzniká rozmrzáním trvale zmrzlé půdy tzv. permafrostu, je až 20x vyšší než CO2. V porovnání s rokem 1850 se v roce 2000 zvýšily emise CO2 spalováním fosilních paliv až 25x. Při zvyšující se teplotě dochází k vzestupu množství vodních par a odtávání ledových ploch, které chrání Zemi před oteplováním tím, že odráží sluneční záření. Roztátím ledovců tak dochází k zvětšování množství mořské vody, která naopak toto záření absorbuje a odpařuje se se vznikem vodních par. To vše vede k dalšímu vzestupu teplot, klasický začarovaný kruh.

Klíčovou hranicí je podle vědců zvýšení průměrné teploty o 2°C. Nezbytností je omezit produkci CO2 do roku 2050 prakticky na nulu. Zabránit odlesňování (způsobuje snížení rozsahu fotosyntézy, která odnímá oxid uhličitý z ovzduší) a změnám ve využívání půdy (více zemědělské výroby a zpracování fosilních paliv), tyto změny mají na produkci CO2 větší vliv než veškerá doprava dohromady. Aby se tak stalo, musí průmyslové krajiny omezit do roku 2010 produkci CO2 o 40%. Více než 50% lesních porostů bylo zničeno v posledních 50 letech, ročně se „ztratí" až 10 miliónů hektarů, tj. 20 fotbalových hřišť každou minutu.

Globální oteplování je realitou a mimo jiné to tvrdí: Americká meteorologická společnost, Americká národní vědecká společnost a mimo jiné, např. i Pentagon.

Jaké jsou konkrétní důsledky?

Každoročně 151 km3 ztrát ledových plání v Antarktidě, 238 km3 v Grónsku, vzestup hladiny moří o 3,1 mm/ročně.

Jako jsou přímá zdravotní rizika?

- smrt v důsledku přímých následků globálního oteplování, jako jsou např. záplavy, bouře, vzestup oceánů (hurikán Katrina podle odhadů způsobil škody v hodnotě 250 mld dolarů , což odpovídá 4 letům války v Iráku)
- onemocnění z chorob potencovaných zvyšující se teplotou: při zvýšení teploty o 5 °C se zdvojnásobuje počet onemocnění salmonelózou
- zvýšení počtu úmrtí z horka, zvláště u seniorů (léto ve Francii v roce 2003)
- nedostatek vody a neúroda s následným kolapsem ekonomik a velmi pravděpodobnými válkami o zdroje
- masivní migrace obyvatelstva s nemožností zajistit adekvátní zdravotní péči. Okamžitým důsledkem je vzestup mortality mateřské a kojenecké jako citlivého indikátora kolapsu bazálních zdravotních služeb
Pokud se v Evropské Unii podaří redukovat produkci CO2 o 20%, ušetří se ve svém důsledku 51 miliard eur, při 30% snížení to bude až 76 mld eur ročně. Nejvíce jsou však v současné chvíli ohrožené nejchudší země světa, jako např. subsaharská Afrika - jako příklad boje o zdroje se uvádí současný konflikt v oblasti súdánského Darfuru

Jaká je argumentace odpůrců a „popíračů" tohoto jevu?

Na jarním setkání v New Yorku zaznívala nejčastěji myšlenka, že se jedná spíše o problém ideologický, a že tento problém je zneužit k vměšování státu do všech oblastí života (Klaus, projev na Kolumbijské univerzitě , březen 2009). Je potřeba vytvořit debatu o tzv. ekonomii globálního oteplování: „Ekonomie by měla předložit argumenty o nevyčerpatelnosti zdrojů, vč. energií a to za podmínek, že nebudou deformovány ceny a budou jasně definovaná majetková práva". Dalším argumentem bývá uváděný fakt, že v minulosti byly na Zemi i mnohem vyšší a nižší teploty. Protiargumentace této myšlenky zase spočívá v tom, že příčiny zmiňovaných změn se odlišovaly od dnešních a že byly mnohem pomalejší, což umožňovalo přírodě reagovat.

Konference probíhající v současné době v Kodani je zmiňována našími médii pouze v souvislosti se smyšlenou návštěvou prezidenta Obamy v Praze, ale podivuhodně je pomíjen její obsah. Vlivná světová medií počínaje stanicemi CNN a BBC a časopisem TIME konče umísťují průběžně výsledky jednání mezi svými hlavními zprávami. Jistě to nedělají z altruismu, po těchto zprávách je totiž ve světě poptávka čtenářů a posluchačů. A toto je naděje pro budoucnost.


Autor: MUDr. Martin Opočenský