Indikátory kvality a produktivity podle NHS

Britská National Health Service uveřejnila na svých internetových stránkách 75 příkladů, jak zlepšit produktivitu při poskytování zdravotní péče a navíc ušetřit peníze. Tyto indikátory kvality a produktivity byly vytvořeny NICE (National Institute for Health and Clinical Excellence), britskou organizací hlídající efektivitu péče a dodržování standardů při jejím poskytování.

Podle odhadů by tato doporučení mohla během tří let přinést úsporu ve výši 16,5 až 22 miliard euro.

Následujících 6 doporučení by mohlo přinést největší úspory:

1. Detekce fibrilace síní (FS) a optimalizace její terapie. FS má ve Velké Británii na svědomí ročně
   12 500 cévních mozkových příhod, léčba warfarinem počet snižuje až o 70%. Podle odhadů dnes
   až 46% pacientů s FS nemá příslušnou medikaci, která by ročně mohla zabránit až 3000 úmrtí.
   Roční náklady na léčbu warfarinem včetně monitorace jsou odhadovány na 383 liber, roční
   náklady na léčbu a sociální služby po mozkové příhodě na cca 30 tisíc liber. NNT (number needed
   to treat), počet pacientů s FS léčených warfarinem k tomu, aby zabránily jedné CMP je 35. Ke
   zvýšení detekce FS doporučuje NICE prosté vyšetření palpací pulsu u pacientů nad 65 let.

2. Zlomenina krčku femuru - zrychlení její léčby. Jedná se o nejzávažnější komplikaci pádů u
   starších pacientů. Ročně je ve Velké Británii operováno pro zlomeninu krčku femuru 68,5 tisíc
   pacientů, jejichž průměrný věk je více než 80 let. 20% z nich potřebuje dlouhodobou pooperační
   léčbu, u více než 30% z nich se již nepodaří obnovit předúrazový stav. Průměrná doba
   hospitalizace je 21 dnů. Cílem je odoperovat pacienty v prvních 24 hodinách a posléze je
   mobilizovat během 12-18 hodin po operaci. Péče o pacienty má být po celou dobu
   multidisciplinární.

3. Léčba cévních mozkových příhod (CMP). Dvě třetiny ze 130 tisíc každoročních CMP ve Velké
   Británii je přežijí, ale polovina z přeživších zůstává i nadále invalidní. Méně než polovina z
   pacientů je léčena na tzv.„iktových" jednotkách, i když se ví, že tyto jednotky snižují riziko úmrtí
   nebo dlouhodobého postižení o cca 30%. Zlepšení výsledků terapie je možné dosáhnout
   především použitím trombolýzy, která vyžaduje urychlení diagnostického procesu na 3 hodiny od
   začátku příznaků. Podmínkou je urychlené zajištění dostupnosti CT vyšetření.

4. Zlepšení produktivity ošetřovatelské péče. Cílem bylo zvýšit čas přímo strávený péčí o pacienty,
   zlepšit kvalitu této péče, zvýšit bezpečí pacientů zlepšením „morálky" ošetřujícího personálu.
   Zavedení tohoto programu zvýšilo šas přímo strávený s pacientem o 40%, o 30% klesl počet
   pádů, omezilo se plýtvání stravou pacientů, zkrátil se čas výdajů medikace. Došlo k celkovému
   zkrácení doby hospitalizace, poklesu pracovních abscencí ošetřovatelských pracovníků a zvýšení
   pacientské spokojenosti. Hlavním motorem pozitivních změn tohoto typu bylo zkvalitnění řízení
   ošetřovatelských týmů.

5. Zavedení elektronické kontroly podávání krevních transfuzí. Čarkovými kódy je vybaven
   elektronický pásek na zápěstí pacienta, krevní vzorky i samotné krevní transfuze. V nich jsou
   obsažena klíčová data o parametrech každého pacienta. Systém vyžaduje užívání přenosných
   počítačů, které řídí proces podávání krevních transfuzí.Vede k podstatné redukci omylů při
   podávání krevních derivátů, zrychluje celý proces a brání i plýtvání s těmito deriváty.

6. Zrychlení rehabilitace po elektivních operačních výkonech. Pomocí implementace tohoto
   programu došlo ke zkrácení délky pobytu u kolorektální chirurgie z 16 na 3 dny, délky pobytu u
   muskuloskeletální chirurgie z 8 na 3 dny. Dosažení těchto cílů je podmíněno především:
   maximálním zlepšením stavu pacienta před operačním výkonem (korekcí anemie, hypertenze,
   diabetu atd.), optimálním vedením operace s důrazem na omezení bolestivosti, poruch funkce
   střeva a imobilizace, a to za pomoci především optimální anestezie, vhodným příjmem tekutin a
   odstraněním bolesti, volbou minimálně invazivních technik. Za třetí je nejdůležitější časná
   pooperační rehabilitace s co nejrychlejším návratem k běžným aktivitám, rychlému podávání
   perorálních tekutin a stravy. Angličtí specialisté se tomuto programu učili v Dánsku, které jako
   první zavedlo plošný systém určený ke zkrácení pobytu pacientů po operačních výkonech.


Autor: MUDr. Martin Opočenský s využitím www.library.nhs.uk/qualityanfproductivity/