Přesčasová práce ve zdravotnictví


Dne 15. 12. 2008 od 10 hodin dopoledne se uskuteční manifestace lékařů před Evropským parlamentem ve Strasbourgu. Evropská komise navrhla novelizaci směrnice EU č. 2003/88/ES o pracovní době (EWTD) a předsedající Slovinsko jej předložilo Radě ministrů práce členských států EU, která text 10.6.2008 schválila. Poslanci Evropského parlamentu, jehož souhlas je nezbytnou podmínkou pro platnost změny evropské směrnice, budou o návrhu jednat ještě v letošním roce (16.12.2008). V novele zákona hrozí opětovné zavedení tzv. čekání na práci na pracovišti, automatické prodloužení vyrovnávacího období pro sledování průměrné týdenní odpracované doby na 12 měsíců, odpočinek musí být sice lékaři umožněn - nemusí však odpočívat bezprostředně po směně, opt-out možnost souhlasit s větším rozsahem pracovní doby než 48 hodin týdně atd. Stálý výbor evropských lékařů (CPME) i ostatní evropské lékařské organizace ostře protestují proti tomuto návrhu a Dr. Claude Wetzel, prezident FEMS, svolává tuto manifestaci. V případě zájmu účastnit se manifestace obdržíte více informací na http://www.lok-scl.cz/.

Podívejme se, jak to vypadá s přesčasovou prací u nás.
Prezident republiky podepsal významnou novelu zákoníku práce, která nabyla účinnosti 1.10.2008 viz. zákon č. 294/2008 Sb. Dotýká se pracovní pohotovosti a práce přesčas ve zdravotnictví.

CO JE PRÁCE PŘESČAS? Práci přesčas zákoník práce vymezuje v § 78 dost. 1 písm.i). Prací přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu. Těmto zaměstnancům nelze práci přesčas nařídit. Prací přesčas není, napracovával-li si zaměstnanec prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost (blíže viz § 93 ZP).

 


ROZSAH PŘESČASOVÉ PRÁCE.
Zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit práci přesčas jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 i na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad 150 hodin pouze po dohodě se zaměstnancem.
Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno.
Celkový rozsah přesčasové práce je zaměstnavatel povinen dle ustanovení § 99 zákoníku práce projednat s příslušným odborovým orgánem, a to i kdyby se jednalo o přesčasy na jednotlivých organizačních útvarech nebo pracovištích.

PŘÍPLATEK NEBO NÁHRADNÍ VOLNO. Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vznikl za tuto dobu nárok, a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce přesčas místo příplatku. Neposkytne-li zaměstnavatel náhradní volno do konce třetího kalendářního měsíce po práci přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě uvedený příplatek.


PRAXE Sl VYŽÁDALA ZMĚNY.
Nový ZP v § 78 odstavec 1 písm.h) v souladu s judikáty Evropského soudního dvora nově definoval pracovní pohotovost, která může být jen na jiném místě dohodnutém se zaměstnancem, odlišném od pracovišť zaměstnavatele. Tím došlo ke zrušení pracovní pohotovosti na pracovišti.

Tato úprava ZP se projevila negativně zejména ve všech zařízeních s nepřetržitým provozem, zejména v nemocnicích a v zařízeních zdravotnické záchranné služby. Absence pracovní pohotovosti na pracovišti vyvolávala nárůst ZP limitované přesčasové práce a vyžadovala také zvýšenou potřebu kvalifikovaných zaměstnanců, kterých je na pracovním trhu nedostatek. Dodržování ZP bylo za těchto okolností v praxi obtížné, pro značnou část zdravotnických zařízení nemožné. Hrozilo i omezení dostupnosti zdravotní péče, v případě zdravotnické záchranné služby i poskytování neodkladné péče.

 

VYŠŠÍ ROZSAH PŘESČASŮ. Odrazem těchto skutečností je novela ZP v části přesčasová práce. Do ZP se transponovalo ustanovení čl. 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech pracovní doby. Podle tohoto článku může členský stát „při dodržení obecných zásad ochrany bezpečnosti a zdraví pracovníků a přijetí dalších nezbytných opatření" využít výjimky z čl. 6 cit. směrnice - z maximální délky týdenní pracovní doby, která činí pro každé období sedmi dnů včetně práce přesčas 48 hodin. Umožňuje se tak zaměstnancům pracovat po dohodě se zaměstnavatelem nad výše uvedený týdenní limit.

 

VÝHODY PRO ZDRAVOTNlCTVÍ. Další dohodnutou prací přesčas ve zdravotnictví se rozumí práce v nepřetržitém provozu spojená s příjmem, léčbou, péčí nebo se zajištěním přednemocniční neodkladné péče v nemocnicích, ostatních lůžkových zdravotnických zařízeních a zdravotnických zařízeních zdravotnické záchranné služby.

 

JAK TEDY PO 1. ŘÍJNU 2008. Novela doplňuje do ZP nový § 93a. Umožňuje lékařům, zubním lékařům, farmaceutům a zdravotnickým pracovníkům nelékařského zdravotnického povolání dohodnout si písemně se zaměstnavatelem další práci přesčas výše uvedeného obsahu do průměrné výše 8 hodin týdně, u zaměstnanců zdravotnické záchranné služby do průměrné výše 12 hodin týdně. Tato „navíc" práce přesčas může být dohodnutá na období 26, nebo kolektivní smlouvou až na 52 týdnů po sobě jdoucích. Uvedení pracovníci ve zdravotnictví tak mohou vykonávat až 16 hodin práce přesčas týdně.

JEN PÍSEMNÁ DOHODA. Novela ZP stanoví další podmínky pro dohodnutou práci přesčas. Je realizována formou dohody, která musí být sjednána písemně (jinak je neplatná), nesmí být sjednána v prvních 12 týdnech ode dne vzniku pracovního poměru, což se zpravidla rovná délce zkušební doby (maximálně 3 měsíce). Okamžitě a bez udání důvodu lze tuto dohodu písemně zrušit v průběhu 12 týdnů od jejího sjednání. Dohoda může být vypovězena z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Výpověď musí být dána písemně a doručena druhému účastníku. Pokud nebyla výpovědní doba sjednána kratší, činí 2 měsíce, a musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance ve zdravotnictví.

 

OCHRANA ZAMĚSTNANCŮ. Nový § 93a ZP chrání ve smyslu směrnice ES zaměstnance. Zaměstnavatel nesmí zaměstnance nutit k sjednání dohody. Pokud by zaměstnanec dohodu nesjednal, nesmí být vystaven jakékoliv újmě. Právě z důvodu ochrany zaměstnanců je zachována platnost ostatních ustanovení ZP vztahujících se k práci přesčas. Do této oblasti patří i nová povinnost zaměstnavatele. Ten musí vést evidenci o zaměstnancích, kteří vykonávají další dohodnutou přesčasovou práci.


KONTROLA PŘESČASOVÉ PRÁCE.
S novou úpravou přesčasové práce ve zdravotnictví byl současně s účinností od 1. října 2008 novelizován zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. Orgán inspekce práce je oprávněn zakázat (omezit) výkon práce přesčas vykonávané podle § 93a ZP (§ 4 odst. 1 nové písm. l), v § 5 odst. 1 nové písm. n) a § 7 odst. 1 doplnění bodu 2 písm. j) v tom smyslu, že v těchto případech je orgán inspekce práce rovněž oprávněn vydat rozhodnutí o zákazu práce přesčas vykonávané podle § 93a ZP.

 

OBECNĚ K PŮSOBNOSTl ODBOROVÉ ORGANlZACE. Práva a nároky vyplývající z právní úpravy pracovní doby se významně dotýkají sociálních jistot a zájmů zaměstnanců. Je proto pochopitelné, že nezastupitelnou úlohu při uplatňování a řešení těchto otázek mají odborové organizace na pracovištích. Jejich působnost a pravomoc v těchto otázkách je dána zejména zákoníkem práce, kolektivními smlouvami a pracovními řády.

SPRÁVNÍ DELlKTY ZAMĚSTNAVATELŮ. Na úseku pracovní doby, zejména při uplatňování přesčasové práce, mohou se zaměstnavatelé dopustit řady správních deliktů. Proto je vždy vhodné respektovat příslušná zákonná ustanovení. Za porušení zákoníku práce (správní delikt) se podle § 28 odst. 1 písm. o), p), q), r) a s) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, např. považuje, jestliže zaměstnavatel: nařídí zaměstnanci práci přesčas i když neexistují vážné provozní důvody (možná pokuta až do částky 2 milionů korun), nařídí zaměstnanci práci ve vyšším rozsahu, než je její týdenní nebo roční rámec, vyplývající ze ZP (pokuta rovněž až do částky 2 milionu korun), vyžádá nebo umožní, aby byla práce přesčas konána nad rámec vyplývající ze zákoníku práce (pokuta do částky jednoho milionu korun), poruší zákaz zaměstnávat těhotné ženy prací přesčas (pokuta do částky jednoho milionu korun), zaměstná mladistvé zaměstnance prací přesčas (pokuta do částky 2 milionu korun). Pokutu do částky jednoho milionu korun může dostat zaměstnavatel, který neposkytne zaměstnancům příplatek za práci přesčas nebo náhradní volno za tuto práci (§ 26 odst. 1 písm. e) zákona č. 251/ /2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

POVlNNOSTl ZAMĚSTNAVATELE. O uplatnění další dohodnuté práce přesčas je zaměstnavatel povinen písemně vyrozumět příslušný orgán inspekce práce.

Autor: redakce