Světová finanční krize a farmaceutický průmysl: klidný ostrov v rozbouřeném moři?


Světová média každý den přinášejí zprávy o rychle se rozšiřující nákaze ekonomické krize, která začala krachy bank v USA způsobenými problémy s rizikovými hypotékami, které měly zajistit bydlení ve vlastním domě těm vrstvám obyvatelstva, pro které by byl jinak tento způsob bydlení naprosto nedostupný. Tato krize vedla k poklesu cen akcií na burzách a velmi pravděpodobně, i přes mohutné investice států a mezinárodních organizací ve snaze ochránit finanční stabilitu, povede k ekonomické recesi s poklesem výroby v různých průmyslových oborech. A jak si zatím vede farmaceutický průmysl?

Podívejme se nejprve na domácí trh. Například minulý týden, kdy burza prožila dvojciferný pád hodnoty akcií až o 11%, např. akcie ČEZ klesly o cca 15%, Zentiva oslabila pouze o cca 1% a byla jednoznačně jednou z nejstabilnějších firem na trhu. Poslední publikovaná čísla ukázala vzestup jejích tržeb za 9 měsíců o 18 %, obzvlášť se dařilo dceřinným firmám v Turecku, Rumunsku a Rusku, v samotné České republice, klesly prodeje o 11%. Zavedení poplatků za léky se v některých skupinách léčiv pro Zentivu projevilo poměrně výrazně. Naproti tomu na stabilitu cen akcií má nepochybně vliv nabídka společnosti Sanofi-Aventis na jejich odkup, která se snaží získat většinu ve společnosti Zentiva, a která nabízí 1150 Kč za akcii (včera se prodávala na burze akcie za 1055 Kč).

I v zahraničí velcí výrobci zatím krizi odolávají. Je to díky rostoucí poptávce po nových účinnějších lécích, kde se finančně úvěrová krize neprojeví neboť většinu nákladů na zdravotnictví nesou veřejné rozpočty. Například světová farmaceutická jednička Pfizer zvýšila při stagnujícím obratu ve srovnatelném období minulého roku čistý zisk trojnásobně. Stalo se tak za cenu výrazných úsporných opatřeních v oblasti lidských zdrojů a marketingu. Rovněž švýcarský koncern Novartis, čtvrtá největší farmaceutická firma na světě, zvýšil prodeje o 12% a rovněž i další švýcarská firma Roche zvýšila své prodeje.


Velice zajímavý je patrný odklon, např. u Pfizeru, od vývoje preparátů na léčbu kardiovaskulárních chorob a obezity k produkci cytostatik, které více vydělávají. Plátci, u nás zdravotní pojišťovny, rádi deklarují svoji připravenost hradit tzv. nákladnou péči a extrémně drahá cytostatika, jako jsou Glivec či Femara, mezi ně nepochybně patří. Na trhu kardiovaskulárních preparátů zuří tvrdý konkurenční boj mezi originálními a tzv. generickými firmami, a tak se preparáty pro onkologii nyní stávají výnosnějšími.

Samozřejmě ani ve farmaceutickém průmyslu není vše zcela růžové a např. Glaxo-SmithKline, světová farmaceutická dvojka, ohlásila pokles zisku o 22 %. Rovněž oznámení výše jmenované společnosti Sanofi-Aventis z konce minulého týdne, o pozastavení marketingu již v 18 státech EU schváleného velice nadějného preparátu Avandia na léčbu obezity a přidružených kardiovaskulárních rizik, je určitě negativní zprávou s možným významným dopadem na hodnotu akcií této společnosti. Důvodem tohoto rozhodnutí byly nové poznatky o možných nežádoucích psychiatrických účincích léku (zvýšené četnosti depresí). Do získání dalších upřesňujících informací společnost sama přistoupila k tomuto určitě nelehkému kroku.

Autor: MUDr.Martin Opočenský