XXIII.sjezd Lékařské komory - den druhý

ČLK ve svém usnesení na sjezdu odmítla včerejší návrh MUDr.Hermana zahájit celokomorovou diskusi o změně vnitřní struktury ČLK (90 pro, 140 proti). Přijala i další stanoviska, která reflektovala aktuální problémy českého zdravotnictví.

ČLK nesouhlasí se zrušením tzv.regulačních poplatků bez náhrady neboť byla v minulosti spolu s jejich zavedením snížena jednotková cena práce lékařů. Dále odmítla princip, kdy stát a zdravotní pojišťovny ovlivňují za pomoci regulačních opatření čerpání zdravotní péče zdravotnickému zařízení, které léčí lege artis a ne straně jejich konzumentů tj. pacientů. Sjezd zkritizoval stav specializačního vzdělání lékařů v ČR, nabízí převzetí atestačního systému v ČR od komory při spolupráci s ostatními subjekty - lékařskými fakultami, ČLS JEP. Zároveň ve svém usnesení varoval před zhoršující se personální situací zvláště v nemocnicích. Nabídku na audit personálního vybavení zdarma v rámci projektu Nemocnice 21. století zatím využilo minimum ředitelů a provozovatelů nemocnic. Důležité je usnesení, že bez navýšení finančních prostředků nejde dle usnesení sjezdu ČLK udržet evropskou kvalitu poskytování zdravotní péče.

Dlouhá diskuse se vedla o tom, kdo má stanovit standardy poskytované péče. Zda má předcházet rozhodnutí státu (cestou zdravotních pojišťoven), který určí společenskou poptávku po jejich obsahu a rozsahu (např. zda určit minimální nebo úplný rozsah), lékařská veřejnost by potom vyjádřila svoje odborné stanovisko. Širokou podporu získal i návrh zpoplatnit vydávání pracovních neschopenek, což lékaři činí pro ČSSZ zatím prakticky bez nároku na finanční odměnu.

V závěrečné sekci sjezdu - diskuse s hosty tj. politiky a představiteli zdravotních pojišťoven- chybělo zastoupení ODS (kvůli probíhajícímu kongresu se omluvili B. Šťastný i M. Šnajdr). Stínový ministr zdravotnictví za ČSSD MUDr.Davida Rath prohlásil: „Moderní zdravotnictví je drahé, kvalitu nelze dlouhodobě udržet bez vůle dodat nové prostředky, což nepodporuje tzv. Janotův balíček". Varoval před hrozícím poklesem platů, což by bylo historicky poprvé za posledních 20 let. Hovořil dále o problematice krajských nemocnic, které byly každoročně ztrátové v řádu desítek až stovek miliónů, o čemž se dříve nemluvilo. V akciových společnostech byly platy velmi nevyrovnané: někteří dostávali platy přesahující 100 tisíc a naopak někteří primáři měli pouze 40 tisíc - kritéria byla nejasná, bez závislosti na hospodářském výsledku či odborných ukazatelích. Rath dále prohlásil: „VZP příliš nepomáhá při nápravě nepořádků na krajské úrovni", jako příklad uvedl nerovné podmínky, které kraji po nákupu nukleární magnetické rezonance nabídla VZP, značně odlišné od podmínek, které měl stávající privátní majitel. Situaci přirovnal k problémům, které ho svého času vedly k odvolání bývalé ředitelky VZP Musílkové. Kritizoval předražování nákupů prostředků zdravotnické techniky bývalým vedením krajských nemocnic, privatizaci částí zdravotnických zařízení, které posléze působily s nízkými nájmy ve stejném zařízení.

Zástupkyně KSČM Mgr. Soňa Marková zdůraznila: „Efektivity českého zdravotnictví se dosahuje na úkor lékařů a lékařek, což KSČM odsuzuje". Reagovala poté v diskusi na výtku ohledně svého návrhu zákona nařídit povinnost praktickým lékařům sloužit LSPP. Svůj návrh označila za „problematický", ale autoři „psali zákon na objednávku krajů, kterým byla usnesením Ústavního soudu dána povinnost zajistit tyto služby". Motivací k podání tohoto návrhu bylo vytvoření prostoru pro diskusi: „Návrh je výzvou k nalezení řešení situace".

Prezident Kubek poděkoval přítomnému zástupci KDU-ČSL Hovorkovi za pomoc „při záchraně komory". Ten ve své promluvě k delegátům hovořil o problematice slučování zdravotních pojišťoven a dalšího legislativního úsilí k zákazu propojování zdravotnických zařízení a zdravotních pojišťoven. Varoval před problémem nerovné soutěže. Ve fakultních nemocnicích se objevila atmosféra strachu, což se podle poslance Hovorky datuje přibližně od roku 2006. Snaha o reformní procesy podobného charakteru byla patrná v celém středoevropském prostoru - např. v Polsku problematické návrhy zákonů zastavil až prezident. Další přítomný poslanec za KDU-ČSL Carbol hovořil o potřebě kontroly objemu prostředků, které plynou ze zdravotního pojištění. Cílem KDU-ČSL je zrušit poplatky za léky na receptu a naopak nehradit levné léky.

TOP 09 zastupoval MUDr. Vladimír Pavelka, bývalý člen KDU-ČSL, který na začátku zodpovídal otázku ohledně „slovenské reformy", kterou prosazoval stávající expert TOP 09 a bývalý ministr zdravotnictví Dzurindovy vlády MUDr.Zajac. Ten dle Pavelky, současného koordinátora TOP 09 pro oblast zdravotnictví, „dosáhl obrovských úspěchů, ale i neúspěchů ". Vysoké konkurenceschopnosti českého zdravotnictví bylo dle něj dosaženo za cenu nedostatečného platového ohodnocení zdravotníků. Jako zdroj rezerv finančních prostředků „je potřeba více využít ambulantní sektor a omezit rozsah nemocniční péče ".

Ředitel VZP MUDr. Pavel Horák uvedl, že ke konci října poklesl výběr zdravotního pojištění o 2% oproti stejnému období roku 2008 (tj. 8 mld), což bylo pokryto ve VZP z vlastních rezerv. Nyní má VZP na účtu 6-7 mld a snad příští rok nedojde k prodlužování dob splatnosti. Důležitý je mimo jiné vývoj vztahu průměrné mzdy a HDP. „V odhadu mezd jsme konzervativní, VZP odhaduje v příštím roce pokles průměrné mzdy a růst nezaměstnanosti". Dále uvedl, že si nad některými „idealistickými" návrhy usnesení sjezdu, které vyslechl jako delegát sjezdu, často klade otázku, kdo to zaplatí. „Jsme vlastně daňový úřad, příjmy jsou dané zákonem, výdajová část dána mimo jiné rozvojem medicíny. Tento tzv.daňový systém je odlišný od pojišťovnického systému, ten počítá rizika a od toho se odvíjí smlouva mezi pojišťovnou a pacientem o podmínkách poskytování a placení za zdravotní péči". Varoval před vývojem výdajů na léky, v poslední době se zdražuje průměrná cena balení léků, zmínil i „marketingové přednáškové turné profesorů po ČR, které viditelně zvyšuje spotřebu léků v navštíveném regionu". „SÚKL hrubě nestačí, ale asi ani nemůže - žádný ústav na světě by to nezvládl". Lékaři se musí svojí „autocenzurou" dostat do limitů úhrad. MUDr. Horák v reakci na kritiku rozdílu podmínek úhrad mezi subjekty uvedl, že je snaha o nastolení principu „stejná úhrada subjektu za daný výkon".

MUDr. Rath v diskusi s delegáty prohlásil: „Zvykl jsem si, že se člověk vděku nedočká". Připomněl, že to byl právě on, kdo v pozici ministra zdravotnictví zavedl skokové navýšení platby za státního pojištěnce a její automatickou valorizaci a kritizoval, že „nezaznamenal demonstrace na náměstích ani jiné protestní akce po jejich snížení resp. zrušení ", většina lékařských organizací se vůbec neozvala, pouze ČLK ano. K otázce služeb LSPP uvedl, že by to byl schopen zajistit v krajských nemocnicích, ale pojišťovny trvají na tom, aby tuto službu poskytovali praktičtí lékaři.

Autor: MUDr. Martin Opočenský