Automatické defibrilátory na veřejná místa patří


Studie japonských autorů publikovaná v březnovén New England Journal of Medicine potvrdila prospěšnost umístění automatických defibrilátorů na veřejných místech. Náhlá smrt v důsledku srdeční příhody je závažným problémem a časný zásah defibrilátorem je často jedinou cestou k přežití. Již v minulosti naznačily některé studie prospěšnost rozmístění automatických defibrilátorů (AED) na veřejných místech, ale velká studie potvrzující tento názor zatím chyběla.

V Japonsku bylo v roce 2004 povoleno používání AED a jejich počet se rychle zvyšoval z 9 906 v roce  2005 na 88 265 v roce 2007. V průměru se jejich počet  zvýšil z 1 na 4/km2. Instalace AED není v Japonsku centrálně organizovaná a je výsledkem iniciativy privátních nebo veřejných institucí. 25% z veřejně umístěných AED se nachází ve školách, 19%  ve zdravotnických nebo ošetřovatelských zařízeních, 16% na pracovištích, 4% na sportovištích, 3% v kulturních zařízeních a 3% ve veřejných dopravních prostředcích. Podle již dříve uveřejněných doporučení je optimální hustota rozmístěných  AED v zabydlených oblastech s dostupností 1 až 1,5 minuty rychlé chůze.

Studie začala v lednu 2005 a skončila v prosinci 2007 a byly v ní zaznamenány srdeční zástavy mimo nemocniční zařízení dokumentované japonským záchranným systémem. Ve sledovaném období bylo zaznamenáno 312 319  srdečních zástav. U 12 631 z těchto postižených byla pomocí EKG zachycena komorová fibrilace, 462 pacientů dostalo laickým svědkem výboj za pomocí AED. Z těchto 462 pacientů přežívalo s minimálním neurologickým postižením měsíc po příhodě v průměru 31,6 %. Oproti 14,4%  pacientů s komorovou fibrilací, kteří přežili bez použití AED jeden měsíc.

Během 3 let trvání této prospektivní studie došlo ke statisticky významnému zlepšení přežívání po výboji za pomoci AED z počátečních 24,4% až na 34,3% v roce 2007. Lze to vysvětlit jednak změnou doporučení ohledně kardiopulmonální resuscitace (KPR), ke kterým došlo v roce 2005 (za jednu z možných alternativ KPR připuštěna pouhá srdeční masáž) a jednak zlepšením hospitalizační péče po přijetí těchto pacientů do nemocnice (zavedení nových léčebných postupů - hypotermie atd.). Studie prokázala účinnost rychlého zahájení KPR svědky příhody, během studie se rychlost zahájení zlepšila z 3,6 minuty na 2,9 minut. Studie potvrdila předchozí zjištění, že přežívání zlepšuje časnost zahájení jak KPR, tak časný výboj za pomoci AED. Stále však je neuspokojivý celkový počet prováděných KPR u srdečních zástav, u kterých je svědek (pouze 50% , výboj za pomoci AED pouze v 7%). Toto je možné zlepšit zvýšením informovanosti veřejnosti o problematice kardiopulmonálni resuscitace.

Závěrem lze konstatovat, že tato velká prospektivní studie potvrdila účelnost rozmístění automatických defibrilátorů na veřejných místech, pro což svědčí zlepšení prognózy pacient ů po srdeční zástavě s dokumentovanou komorovou fibrilací léčených aplikací výboje za pomocí AED.

Autor: MUDr. Martin Opočenský, Ph.D.