Po tomto konstatování prezidenta Americké kardiologické společnosti (American College of Cardiology - ACC) Dr. Weavera sál Kongresového centra v Orlandu při výročním 52.sjezdu amerických kardiologů zašuměl. Z publika však čišel souhlas neboť účastníci si dobře uvědomovovali, že systém spotřebovávající 16,5 % HDP na zdravotní péči (více než za potraviny) zároveň vykazuje nepřijatelnou četnost úmrtí, kterým by se dalo prevencí zabránit a vysokou dětskou mortalitu. Tempo růstu těchto výdajů překračuje tempo růstu HDP o 2,5% a tak lze odhadnout, že by se při zachování tohoto trendu v roce 2050 v USA vydávalo 40% HDP.
Podle dat OECD spotřebovávají v USA 8 tisíc dolarů na obyatele a rok na zdravotní péči, oproti 4 tisícům ve Švýcarsku a 2 tisícům v Německu.
Profesor ekonomie a politických věd Princetonské univerzity Uwe Reinhardt ve své brilantní přednášce na aktuální téma příčin ekonomické krize a jejich dopadů v oblasti zdravotnictví sebekriticky přirovnal ekonomy k infekcionistům z města zdecimovaného nakažlivou chorobou, kteří nemoc označují za nachlazení. Příčinu vidí v nadměrném zadlužování obyvatel „nenažranými" bankami, jejichž úvěry byly zajištěny pojišťovnami bez příslušných rezerv. „Zdravotní péče je lokomotivou americké ekonomiky", prohlásil Uwe Reinhartd. Od roku 2001 vzniklo v oblasti poskytování zdravotní péče 1,7 milionu pracovních míst.
Nárůst zátěže běžné americké rodiny za platby za zdravotní péči je enormní - čtyřlenná rodina při průměrném příjmu 50 tisíc dolarů vydá na zdravotní péči až 15.600 dolarů. Paradoxně nejvíce na stávajícím systému tratí nižší střední vrstva jako jsou taxikáři a prodejci, protože obyvatelé s nižším příjmem už spadají do úhrady za pomoci systému Medicaid. Stávajícím plánem je zdanit příjmovou skupinu s příjmem vyšším než 250 tisíc dolarů (2,6% Američanů), což by mělo přinést 318 mld dolarů a dalších 316 mld by se získalo za úspory na zdravotní péči.
I když se jednalo o sjezd amerických kardiologů, téma ekonomiky zdravotní péče bylo, díky diskusím o neudržitelném vývoji financování zdravotní péče v USA, diskutováno velmi živě, určitě i proto, že kardiologové v USA patří do zmíněné skupiny s příjmem nad 250 tisíc dolarů ročně. K přeplněnému sálu mluvil ekonom Lee Nichols o tom, kolik bude stát reforma zdravotní péče a o 
kolik by se výdaje dále navýšily, kdyby se reforma nekonala. Podle jeho názoru je nezbytné stávající systém reformovat, protože např. 30% výdajů nemá souvislost s poskytováním zdravotní péče. Je možné využít situace krize, toto konstatují v současné době nejen politici, ale i akcionáři a podnikatelé ve zdravotnictví. Zavedení všeobecného zdravotního pojištění bude ročně představovat navýšení výdajů na zdravotní péči o 150 až 175 mld dolarů (1 procento ročního HDP). Podle Nicholse, ekonomického experta New America Foundation, bude však nutné s reformou spojit podstatné zvýšení prvků regulace, a bránit tak neúčelnému využívání technologií a výkonů.
Tomu by mělo pomoci zavádění tzv. kritéria přiměřeného užití (appropriate use criteria - AUC), která by měla spolu s guidelines léčby jednotlivých chorob vést k účelnému vynakládání prostředků na diagnostiku a léčbu. Nadace ACC již vytvořila od roku 2005 šest AUC pro oblast kardiologie, první se týkalo účelného využití radioizotopového vyšetření srdce (SPECT myokardu).Vhodnost použití určité metody a indikace se dělí do 3 kategorií z hlediska přiměřenosti: přiměřené, nejisté a nepřiměřené. Panuje přesvědčení, že by tento systém hodnocení pomohl zabránit nekontrolovatelnému růstu např. zobrazovacích metod, které v USA vysoce překonávají výdaje na ostatní zdravotní péči.
Autor: MUDr.Martin Opočenský
RSS/Atom: