Lékaři jsou klíčem k úspěšné reformě zdravotní péče

Středa, 28. Říjen 2009 - 0:00

Jedním ze závěrů, ke kterým došli dnešní reformátoři systému zdravotní péče v USA, a nad kterým by se měli zamyslet i naši tvůrci potenciálních reforem, je ten, že jsou to především lékaři, kteří rozhodují o jejím úspěchu. Právě oni a jejich pacienti činí hlavní rozhodnutí, a vůbec ne zdravotní pojišťovny, legislativci či reprezentanti státu.

Většina lékařů v USA je placena systémem úhrad za výkony, což je významně stimuluje k vyšší produkci a spolu s novými a hlavně dražšími technologiemi vyvíjejí velký tlak na zdravotnické rozpočty. Jsou to hlavně specialisté, kdo v tomto systému vydělávají, a také proto se tam nyní soustřeďuje hlavní zájem mladých lékařů.

Lékařské ordinace fungují jako malé podniky a jsou závislé na ošetřených pacientech a na nich vygenerovaných příjmech. Tržní prostředí je výrazně ovlivněno vklíněním pojišťoven mezi lékaře a konzumenty tj.pacienty. Proto standardní tržní soutěž nevzniká.

Možnou cestu z tohoto, již dříve mnohokrát popsaného modelu, nabízí Dr. Relman z Harvard Medical School v zářijovém čísle The England Journal of Medicine. Autor navrhuje poskytovat zdravotní péči placenou všeobecným zdravotním pojištěním cestou celostátně organizovaných sítí všeoborových sdružení privátního a neziskového charakteru, které by řídili lékaři v nich sdružení.

Lékaři by v těchto skupinách dostávali odměnu formou platu, a to za co nejefektivněji poskytovanou péči v limitech veřejně definovaných rozpočtem. Cílem je přimět specialisty a lékaře primární péče ke spolupráci. Soutěžilo by se o pacienty mimo jiné i tím, že by se zveřejňovala povinní kritéria kvality péče.

Financování těchto skupin lékařů by probíhalo formou předplacené služby založené na principu kapitace, o jejíž výši by rozhodovala veřejně kontrolovaná komise.

Uvedený návrh však neřeší způsob spojování praxí do výše uvedených skupin, zda by se jednalo o „dobrovolný akt" nebo o administrativní silou prosazovaný návrh.

Ukazuje se, že návrhy Obamovy administrativy na zavedení všeobecného zdravotního pojištění v USA nakonec asi rovněž „nechtěně" povedou k nárůstu výdajů za zdravotní péči, což je hlavně v zájmu producentů léků a zdravotnických technologií. Také proto v podstatě podporují navrhované změny. Situace přitom vyžaduje řešení, které by zabránilo v další eskalaci výdajů. Složitost situace je dána tím, že existuje snaha spojit nepochybně politicky atraktivní zavedení všeobecného zdravotního pojištění s poměrně politicky „nebezpečným" zastavením prudkého růstu výdajů na zdravotní péči. Toto se totiž již přímo dotýká příjmů významných skupin, jako jsou farmaceutické firmy, výrobci lékařských přístrojů, ale možná i samotných lékařů.