Souhrn opatření amerického prezidenta na záchranu ekonomiky přijatý Kongresem obsahuje i svoji „zdravotnickou" část, která kromě posílení výdajů systému Medicaid, preventivních programů a rozšíření všeobecného zdravotního pojištění plánuje vydat 19 mld. dolarů na zavedení a efektivní využití zdravotnických informačních systémů.
Velikost této částky odráží přesvědčení Obamovy administrativy, že právě toto opatření by mohlo zásadně vylepšit systém zdravotní péče v USA. Nyní pouze 10 % nemocnic a 17% ambulantních lékařů užívá program na počítačově vedenou zdravotní dokumentaci. Proč pro nás překvapivě tak málo?
Faktorů je více: vysoká cena, malá návratnost investice, poměrně složité zavedení a udržování systému a hlavně obavy z bezpečnosti a možnosti zneužití uložených informací.
Plán na plošné zavedení elektronických zdravotnických systémů by měl řešit všechny tyto výhrady a měl by vést k naplnění Obamova slibu zavést každému Američanovi vlastní elektronicky dostupnou zdravotnickou kartu.
K naplnění tohoto plánu slouží vyčleněné prostředky ve výši až 17 mld. dolarů. Systém je nastavený tak, že na „smysluplné využití" a zavedení „certifikovaného počítačového programu" může každý lékař dostat dohromady až 44 tis. dolarů. Výše příspěvku má stimulovat rychlé zavádění systému a tak ten lékař, který zavede tento systém již v roce 2011 dostane 18 tis. dolarů a dále bude každoročně pobírat příspěvek až do vyčerpání celé částky. Tyto pobídky by měly skončit v roce 2016.
Experti odhadují cenu zavedení celého systému v jedné ordinaci na 40 tis. dolarů.
Dalším motivačním prostředkem bude vylepšení plateb pro lékaře v rámci systémů Medicaid a Medicare, kteří tyto systémy mimo jiné umožňující vzájemné sdílení laboratorních výsledků zavedou.
Nemocnice rovněž ziskají bonus v částce dvou miliónů dolarů. Naopak se počítá s penalizací a redukcí plateb od Medicaid o 1% v roce 2015, o 2 % v roce 2016 atd., pro ty kteří se k programu nepřídají.
Takto rozsáhlý program zavádění IT technologií počítá s vytvořením regionálních center výměny zdravotnických informací na úrovni jednotlivých států, dále je nezbytné pomocí úpravy stávajících zákonů posílit bezpečnost elektronické výměny informací a zabránit komerčnímu zneužití těchto dat. Do začátku roku 2011 bude nutné vše připravit, např. definovat kličové pojmy celého programu tj.„smysluplné využití" a „certifikovaný počítačový program".
Na závěr je nutné připomenout hlavní očekávané přínosy tohoto ambiciózního programu: dokonalý přehled o množství vynakládaných prostředků, zavedení kritérií jejich efektivity, zamezení duplicity výkonů atd. Základním cílem je však zastavit nekontrolovatelný růst výdajů na zdravotní péči v USA. Při nezměněném tempu růstu by v roce 2050 podle kvalifikovaných odhadů představovaly výdaje na zdravotnictví 40% HDP.
Autor: MUDr.Martin Opočenský s využitím NEJM
RSS/Atom: