Nemocný lékař: Téma, o kterém se nemluví


Když onemocněl Kjell Magne Bondevik těžkou depresí, tak se se svou diagnózou svěřil svým kolegům a oznámil, že se bude měsíc léčit doma. Po měsíci se vrátil do práce. Obyčejný příběh s jednou výjimkou, Magne Bondevik byl v té době ministerským předsedou Norska. Na politiky a veřejné osoby jsou kladeny zvláště v zahraničí velké nároky z hlediska transparentnosti, včetně informací o jejich zdravotním stavu. A také lékaře lze označit za veřejné činitele s velkou odpovědností za životy svých pacientů a o jejich zdravotních problémech se mnoho nehovoří. Samotní lékaři o svých problémech příliš nemluví a pacienti se v konfrontaci s nemocí lékaře tváří velmi rozpačitě. A proto je dobré o některých faktech začít otevřeně hovořit. Podle doporučení Americké lékařské asociace by „lékaři ve většině případech neměli léčit sami sebe a své nejbližší příbuzné".

Mezi vysoce rizikové specializace z hlediska počtu sebevražd patří psychiatři, ve srovnání s ostatními lékaři je jejich počet dvojnásobný. Vyskytuje se u nich podstaně vyšší závislost na alkoholu (A.Gual et. all, 2008). Podle dat z USA se u 10-12 % lékařů vyvine léková, drogová nebo alkoholová závislost, která je však velmi úspěšně řešitelná (až z 80% ). Zvýšenému riziku jsou vystaveni anesteziologové, lékaři z urgentních příjmů, psychiatři a praktičtí lékaři.

Podle studie Sesmat prováděné ve Francii jsou lékaři pracující na urgentních příjmech oproti svým kolegům statitisticky významně více ohroženi syndromem vyhoření, častěji uvažují o změně zaměstnání, mnohem více pracují v noci (v 86% více než 5 nočních za měsíc oproti 32% lékařů ostatních specializací), častěji řeší problémy ve vzathu práce-rodina, mají častější konflikty s nemocnými nebo jejich rodinami (69% oproti 27,5%).

Ve Finsku, ale i ve Velké Británii, poskytují lékařskými asociacemi organizovamé týmy pod názvem Doctors for doctors medicínské konzultace pro lékaře. Je však velmi běžné i samoléčení. V Norsku si předepisuje léky 8 z 10 lékařů. Ve Finsku využívá zdravotní služby prokazatelně méně lékařů než ostatních zaměstnanců.V této zemi se v průběho deseti let sleduje problematika samoléčení lékařů u několika somatických onemocnění - jedná se o bolesti zad, hypertenzi, bronchiální astma a diabetes. Nejčastěji si lékaři léčí bolesti zad - okolo 80% lékařů, hypertenzi 60% lékařů, nejméně často si sami léčí diabetes, pouze 25% (pokles z 50% oproti roku 1996).

Podle práce izraelských autorů z Tel Avivu nemají lékaři, i přes své medicínské vzdělání a praktické zkušenosti, lépe lečenou hypertenzi nebo cholesterol než jejich pacienti. Jediným rozdílem je u lékařů větší použítí kolonoskopie oproti okultnímu krvácení v prevenci kolorektálního karcinomu, ale např. ve vakcinaci na chřipku se obě skupiny neliší (okolo 23% vakcinované populace).

Doctors for doctors je 24 hodinová telefonická konzultační služba ve Velké Británii, převážně praktičtí lékaři a psychiatři zde pracují na dobrovolné bázi. Základním problémem lékařů je odsouvání řešení jejich zdravotních problémů, obávají se reakcí svého okolí a svých kolegů. Nechtějí se svěřovat z důvodu uchování diskrétnosti. Při telefonickém rozhovoru však mohou lékaři udat pseudonym a zůstat tak v anonymitě. V kanadském Quebecu pracuje podobná organizace od roku 1990 a snaží se pomáhat lékařům a medikům v oblasti duševního zdraví a v prevenci vzniku závislostí. Funguje zde systém finančních subvencí a pomoci lékařům s výše uvedenými problémy při rozhodování o odchodu do předčasného důchodu a lékaři tuto možnost překvapivě často využívají.

Při zjišťování psychologického profilu lékařů, podle nich samých, prezentovali autoři z Calgary následující výsledky: více než polovina lékařů se považuje za workoholiky, typ A osobnosti, což je ale častěji spojeno s rizikem syndromu vyhoření.

Podle Americké akademie spánkové medicíny je přirozená potřeba spánku člověka v průměru 8 hodin denně. Podle výzkumu z Duke Univerzity vede výpadek spánku (1 noc) k poklesu o 25% psychické výkonnosti, 2 noci za sebou o 40%. Tato fakta prokazatelně vedou k většímu množství lékařských omylů, k četnějším komplikacím při výkonech, k prodlužování samotných výkonů a k chybám v lékařské dokumentaci.

Ve dnech 17.-19.11.2008 se konala pod patronací Britské lékařské asosiace mezinárodní konference o zdraví lékařů „Doctor´s Health Matters - Finding The Balance" ( Zdraví lékařů je důležité - Nalezení rovnováhy). Byla to první podobná konference pořádaná mimo území Severní Ameriky, zúčastnilo se jí přes 300 delegátů z celého světa (od Ghany po Japonsko). Podrobný obsah včetně prezentac a videií naleznete zde.


Autor: MUDr.Martin Opočenský