V úvodu sympozia, které se konalo tento týden na Kardiologickém kongrese v Brně, zdůraznil prof. Vítovec, že výskyt srdečního selhání má stoupající tendenci. Odhaduje se, že do roku 2030 bude srdeční selhání v USA postihovat 3 % celkové populace. Péče o nemocné s pokročilými formami srdečního selhání je velmi nákladná, nejvyšší finanční nároky jsou spojeny s opakovanými hospitalizacemi těchto nemocných, a proto je důležitá snaha o snížení morbidity těchto nemocných. Epidemie srdečního selhání je problémem zejména vyspělých zemí, kam bezesporu patří i Česká republika. Data o problematice srdečního selhání u nás přednesl prim. Vojtíšek. Odhaduje se, že v České republice trpí symptomatickým srdečním selháním 0,4 % - 2 % celkové populace.

Představitelé farmaceutického průmyslu na konferenci v Londýně prohlásili, že vlna krátkodobých úspor na výdajích za léky (v celé Evropě jde; až o 7 mld. euro)ve finanční krizí zmítaných zemích jako jsou Řecko, Itálie, Španělsko či Portugalsko ve svém důsledku vede k nárůstu nákladů za léčbu pacientů. Ti, kterým jsou odepřeny inovativní medikamenty, stojí především na nemocničních výdajích nakonec 4x více než kolik se ušetřilo na výdajích za léky. Například v Řecku jsou nyní ceny za léky až o 20% nižší než v druhé nejlevnější evropské zemi, a tak dochází k reexportům až 25% do země importovaných léků. Proto až 50 výrobců zastavilo nebo plánuje zastavení vývozu svých léků do Řecka.

V roce 2012 v USA poprvé došlo ke změně trendu a celkový trh tzv. tradičně předepisovaných léčiv, tj. např. k léčbě cholesterolu a hypertenze, klesl ve srovnání s předchozím rokem o 1.5%.

Další silné skupiny, které v Česku podnikají ve zdravotnictví a provozujínemocnice a polikliniky.

Agel

Zdravotnická síť, v níž má většinový podíl miliardář Tomáš Chrenek. 

V roce 2012 měl Agel rekordní obrat (10,9 mld. Kč), a posílil tak svoji pozici největšího soukromého poskytovatele zdravotnické péče ve střední Evropě. 

622 mil. Kč 
zisk před zdaněním za rok 2012