Poslední číslo New England Journal of Medicine přineslo několik článků, které psaly o nových informacích o onemocnění virem H1N1.
V USA je 79% procent laboratorně ověřených případů ve věkové skupině do 30 let a pouze 2% nad 60 let. Jedním z vysvětlení je prokazatelně minimální množství zkřížených protilátek vůči viru H1N1 u ročníků narozených po roce 1980 (pouze 4%), ve věkové skupině narozené před rokem 1950 to představuje 34%. Dalším důležitým poznatkem je průkaz minimální protilátkové odpovědi vůči viru H1N1 po vakcinaci na „klasickou" sezónní vakcínu bez ohledu na přítomnost adjuvancia.
Další článek přinesl zajímavou zkušenost z Jižní polokoule, kde v Austrálii a na Novém Zélandě již prožili zimní sezónu (od června do konce srpna) s pandemií H1N1 a kde byl počet onemocnění ve stejném období 8x vyšší než v USA. Před nadcházející zimní sezónou u nás by mohlo studium průběhu onemocnění v jiných zemích zlepšit plánování potřebných medicínských kapacit. Ve sledovaném období bylo v těchto zemích hospitalizováno722 (28,7 případů na milion obyvatel) laboratorně potvrzených případů H1N1 na jednotkách intenzivní péče (JIP).
Překvapivě 172 (28,6%) mělo BMI vyšší než 35, 65% pacientů přijatých na JIP vyžadovalo umělou plicní ventilace a průměrná délka UPV byla 8 dní, maximální denní obsazenost lůžek na JIP infekcí H1N1 byla 7,4 na milion obyvatel. Z těchto 722 pacientů zemřelo 103 (14,3%) pacientů a dalších 114 ( 15,8%) bylo v den online publikace článku (8. října) hospitalizováno. Zřejmě nejvýznamnějším rozdílem, který by mohl ovlivnit vývoj na Severní polokouli, bude rozbíhající vakcinace proti viru H1N1.
Poslední z trojice článků charakterizuje průběh infekce u skupiny 272 pacientů, kteří byli hospitalizováni v USA v období dubna až poloviny června 2009 ( jedná se o 25% všech hospitalizovaných s tímto onemocněním v USA za toto období reportovaných CDC ). Klinický průběh infekce: 95% pacientů mělo horečku, 88% kašel, 60% pacientů udávalo dušnost, z dalších méně běžných symptomů: rhinitis 38% (děti 45%), bolest v krku 31%, zvracení nebo průjem 39% (u dětí 42%) . 40% z pacientů, kterým byl proveden rentgen srdce a plic (překvapivě to nebylo všech 272, ale pouze 240), mělo potvrzeno diagnózu pneumonie.
Podstatná byla přítomnost jednoho nebo více přidružených onemocnění (více než se zatím běžně uvádělo), která byla prokázána u téměř ¾ pacientů ( 73%, u dětí to bylo 60%). Toto číslo je dokonce podle studií vyšší než u sezónní chřipky ( u hospitalizovaných dětí je četnost přidružených onemocnění 31-43%, u dospělých literární údaje kolísají mezi 44-84%). Nejčastěji to bylo asthma bronchiale (28%), CHOPN (15% dospělých), DM (15%), imunokompromitovaní pacienti (15%), neurokognitivní nebo neuromuskulární postižení (20% dětí), těhotenství (7% ), obezita (29%), tzv. morbidní obezita 26% ( viz. výše - běžná prevalence v americké populaci je 5%). V charakteristice souboru je překvapivě vysoké procento (44% !) pacientů přijatých k hospitalizaci, kteří byly očkováni proti sezónní chřipce 2008-2009.
Z počtu hospitalizovaných bylo přijato 67 (25%) na JIP, 19 pacientů (7%) zemřelo, 68% z nich ale mělo přidružené onemocnění. Průměrný věk zemřelých byl 26 let.
I když je největší účinnost oseltamiviru (Tamiflu) prokázána při jeho podání v prvních 48 hodinách od začátku příznaků, FDA nedávno „posvětila" zahájení jeho používání i po uplynutí 48 hodin.
Další zajímavé informace přinesl německý server www.aerzteblatt.de. Institut Roberta Kocha registroval v průběhu minulého týdne 15.000 nových případů. Kvůli tomuto rekordnímu číslu by se podle předního epidemiologa Gérarda Krauseho měla u ohrožených pacientů zahajovat léčbu bez čekání na laboratorní potvrzení. Překvapivé je doporučení, že zdravotní personál, těhotné ženy a zvláště ohrožení pacienti by se měli očkovat i po přestálé nemoci. I když většina bude pravděpodobně imunní, laboratorní stanovení hladiny protilátek není zatím k dispozici.
Ve Francii byl popsán první případ Guillain-Barre syndromu po očkování proti H1N1 (vakcína Pandemrix) u francouzské zdravotnice. V prohlášení příslušného orgánu Afssaps (Agence française de sécurité sanitaire des produits de santé) se uvádí, že se nyní zkoumá, zda existuje příčinná souvislost. K rozvoji onemocnění totiž došlo 10 dnů po očkování, obvyklý interval je 4 až 6 týdnů.
A na závěr připomenutí: sezónní chřipka má podle odhadů každoročně na svědomí celosvětově minimálně 250 tisíc úmrtí.
Autor: MUDr. Martin Opočenský s využitím NEJM
RSS/Atom: