Redukce příjmu soli v dietě by podle odhadů K.Biggins-Domingo a spol., uveřejněné v NEJM, vedla ke stejné efektivitě kardiovaskulární prevence jako má veškerá antihypertenzivní léčba. Toto až šokující zjištění je podloženo počítačovým modelem, který v sobě zahrnuje stávající prevalenci KV onemocnění, včetně hypertenze, její léčby a úspěšnosti této léčby. Redukce příjmu soli ze stávajících 10,4 g u mužů a 7,3 g u žen denně alespoň o 3 g by měla snížit roční počet infarktů o 54-99 tisíc, mozkových příhod o 32 až 64 tisíc a celkovou mortalitu o 44 až 92 tisíc. Podstatné by byly i finanční úspory: ročně až 24 mld amerických dolarů. Podle odhadů až 80% denního příjmu soli v USA představují tzv. processed foods, zde velmi populární připravená hotová jídla a pouze zbytek sůl použitá při vaření nebo konzumaci.
Podle výsledků studie se 43 647 zdravotnickými pracovníky, Health Professionals Follow-Up Study, je z preventivního kardiovaskulárního hlediska ideální 2,5 hodinová středně intenzivní nebo velmi intenzivní fyzická aktivita týdně. Ideální je spálit 600 až 1000 kalorií týdně a je zřejmě nevýznamné, zda se tak stane rychlou chůzí nebo běháním. V této 20 leté studii se rovněž nepotvrdily obavy z velkého sportovního zatěžování KV aparátu, např. triatlonem nebo běháním maratónu, při kterém byly zaznamenány dokonce vzestupy kardiospecifických enzymů, např. troponinu. Závěr investigátorů z Harvard Medical School tedy zní: můžete sportovat tolik, kolik chcete, vždy je to efektivní. Nejnižší riziko kardiovaskulárních onemocnění bylo pozorováno u mužů s intenzivní zátěží po dobu 6 až 7,9 hodin/týdně, což je poměrně výrazná aktivita ( příprava na maratón vyžaduje 8 až 10 hodin běhu týdně).
Kolísání hmotnosti ve 2 letých cyklech u pacientů s normálním BMI je spojeno se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění. Tento jo-jo efekt (definovaný kolísáním o 1 jednotku BMI) u osob s normálním BMI vede k zvýšení KV rizika na úroveň osob s nadváhou. Riziko kardiovaskulárního onemocnění stoupá o 50%, kardiovaskulárního úmrtí o 40%. Data jsou převzata ze sledování 1429 účastníků ve věku 40 až 55 let Framingham Heart Study. Toto kolísání váhy se ve skupině pacientů s nadváhou neukázalo jako škodlivé a tak je vždy „dobré pokusit se zhubnout a poté si váhu i udržet".
Lykopen, karotenoid, který se nejvíce vyskytuje v rajčatech a rajčatové šťávě, je podle posledních výzkumů odpovědný za kardiovaskulární protektivitu tzv. středomořské stravy. Evropská unie sponzoruje projekt s názvem Lycocard v hodnotě 5 miliónů eur, jehož cílem je objasnit podstatu účinku lykopenu. Podle nedávno uveřejněné studie má především protizánětlivé a antioxidační účinky. Skupina vědců v anglické Cambridge vytvořila potravinový doplněk s lykopenem s názvem Ateronon, který již začala studijně podávat pacientům. Věří, že bude mít nejméně podobný efekt na snížení KV událostí jako statiny, které užívá 20 miliónů Američanů a stejný počet Evropanů. Cílem je najít prostředek, který by pomohl zabránit ¾ srdečních příhod, u kterých se nedaří prokázat rizikové faktory, jako jsou hypercholesterolemie a hypertenze. Podstatně více kouřící Italové, Španělé a Řekové se dožívají v průměru o 2 roky déle než statiny hojně užívající Američané. Lykopen je podle další studie European Prospective Investigation into Cancer and Nutrition (EPIC) schopen snížit riziko Ca prostaty na polovinu.
I malé množství tábákového kouře v době adolescence je spojeno s rozvojem známek preklinické aterosklerozy (zesílení tzv. IMT prokazatelné sonografií karotického řečiště) a změnami lipidového spektra (vzestup apolipoproteinu B). Toto prokázala studie finských autorů uveřejněná letos v Circulation, která vyšetřovala 494 zdravých třináctiletých dětí vystavených pasivnímu kouření.
Autor: MUDr. Martin Opočenský, Ph.D.
RSS/Atom: