Jak vidí francouzský expert dopady současné finanční krize na zdravotnictví?


Přestože se u nás finanční krize ještě plně neprojevila, i poslední optimisté mezi námi přestávají věřit, že by nás celosvětová ekonomická krize mohla minout. V této době je zcela racionální se zamyslet nad jejími konkrétními možnými důsledky pro nás lékaře a naši profesi.

Protože u nás čas k podobných analýzám zřejmě ještě nenadešel, podívejme se do zahraničí. Rozvíjející se krize postupně zasahující celou ekonomiku se zajisté nevyhne ani zdravotnictví, ale hlavní škodu, kterou dosud způsobila, lze vyjádřit slovy "ztráta důvěry". Nejistota je nakažlivá, ve finanční oblasti vede ve svém důsledku k prodejům, poklesům kursů, bankrotům atd. Vytvářely se totiž hodnoty, jejichž základy byly značně „umělé". Kapitalismus sám o sobě přežije, ale jeho podoba se změní směrem k větší veřejné regulaci, míní francouzský expert na zdravotnictví Claude le Pen.

Obecně řečeno by oblast zdravotnictví měla dopady krize spíše tlumit, protože poptávka po jeho službách klesat nebude a je financované z veřejných rozpočtů, které jsou lépe jištěné než ostatní finanční zdroje. Poptávka je stabilní, „nákup auta lze odložit, ale aortokoronární by-pass nikoliv".
Určitě však dojde ke ztížení dostupnosti bankovních úvěrů, ale i veřejných zdrojů. Všechny oblasti financované ze soukromých fondů jako např. biotechnologie, budou ve složitější situaci. Vše bude záležet na jejich aktuální finanční situaci, pokud budou potřebovat akutně hotovost, budou muset prodávat a to často pod cenou.


Krize by se neměla dotknout přijmů lékařů, ale určitě nedojde k jejich významnému zlepšení, které se odkládalo i v dobách ekonomického růstu. Lékaři jsou ve Francii dlouhodobě vnímáni jako privilegovaná vrstva a v době, kdy bude nutno financovat subvence ohroženým bankám a podnikům, nelze pomyslet na to, že by bylo politicky průchodné zlepšovat ekonomické postavení lékařů. Argument světové finanční krize bude hojně užívaný i zde, ve snaze ušetřit stejně tak jako ve všech ostatních odvětvích.

Krize by měla v krátkodobém horizontu pominout, a proto není nezbytné uvažovat o „překotných" opatřeních typu odchod do důchodu nebo prodej praxe. Lékaři budou konfrontováni se stejnými důsledky krize jako všichni občané a v první řadě by se měli poučit a nedůvěřovat příliš finančním produktům, které jsou nepřehledné. Je potřeba vždy rozložit riziko a pokusit se získat maximum informací.

Pokud shrneme výše uvedené, lze konstatovat, že krize se zdravotnictví nevyhne, ale postihne ho méně než ostatní sektory, uzavírá svoji analýzu v časopise Médecin en France Claude le Pen, francouzský ekonom pro oblast zdravotnictví.

A jaká je nálada mezi francouzskými lékaři? Konfederace francouzských lékařských odborů provedla reprezentativní průzkum mezi cca 500 lékaři, který ukázal nadpoloviční odpor proti reformním krokům navrhovaným vládou. Např. individuální smluvní vztahy odmítá přes 70% privátních lékařů, výkonovou platbu oproti paušální platbě podporuje přes 75% lékařů, přitom 72% lékařů dává přednost přímé platbě pacientem. Aktivity a návrhy prezidenta Sarkozyho v oblasti zdravotnictví hodnotí kladně pouze 35% lékařů, proti se staví 49% a podobně byla ohodnocena i činnost ministra zdravotnictví, kladně ji hodnotí 37% lékařů, negativně 50%.


Autor: MUDr.Martin Opočenský s využitím Médecin en France