Již v prvních uvítacích větách se prezident ČLK MUDr. Milan Kubek zmínil o uplynulém období a o politických tlacích na komoru, které postupně vrcholily návrhy novely zákona o komoře od poslance ODS Kochana a projednáváním ústavní stížnosti skupiny senátorů ODS na zrušení povinného členství. Poté v netradičně svižném tempu sjezd schválil návrhovou, mandátovou a volební komisi, dále pracovní představenstvo. Pamětníci všech sjezdů si pamatují líté boje o pracovní představenstvo v dobách minulých, při kterých si jednotlivé zájmové skupiny vyjasňovaly svůj vliv a sílu. Tentokrát bylo přijato bez jakékoliv diskuze a podobně dopadlo i přednesení zprávy předsedy. Dalo by se říct, že nejvíce se na závěr dne diskutovalo o výši členských příspěvků, kde bylo navrhované zvýšení o cca 230 Kč (např. členové advokátní komory platí 8000 Kč ročně). Posléze byl však i tento návrh přijat a to včetně návrhu rozpočtu na příští rok.
Poté prezident přednesl svoji zprávu o činnosti komory, která dobře dokumentovala historii a stav českého zdravotnictví v uplynulém roce. Za hlavní charakteristiky tohoto období označil pokles podílu výdajů na zdravotnictví v % HDP na 6.5%, zavedení poplatků ve zdravotnictví, pokles reálných mezd ve zdravotnictví a vzrůst příjmů praktických lékařů.
Podrobně vylíčil peripetie okolo návrhu poslance Kochana, který poslanec sám pro absenci politické podpory ze strany koaličních partnerů nakonec stáhl. Poté představenstvo ČLK vypracovalo svůj návrh novely o ČLK, jejímž cílem je získat zpět poztrácené kompetence, jinak běžné v zemích EU. V návrhu je zápis do seznamu místo povinného členství, posílení role vědecké rady, komoře se přiznává možnost zúčastnit se všech výběrových řízení, kontrola personálního vybavení zdravotních zařízení, rozšíření palety "donucovacích" prostředků na své členy v zájmu zachování kvality práce lékařského stavu.
Ústavní soud nakonec v říjnu odmítl návrh na zrušení povinného členství (pro hlasoval pouze jeden ústavní soudce) a označil ČLK za veřejnoprávní korporaci s právem vydávat veřejnoprávní stanoviska, personální a disciplinární pravomoci v souladu s právem.
V té části své zprávy, která se zabývala hospodařením jednotlivých poskytovatelů zdravotní péče, kladl u privátních lékařů hlavní důraz na tzv. reálnou hodnotu bodu, pojem jim dobře známý, tj. poměr vykázaných a proplacených bodů. V minulém roce byla jeho výška 0.89 Kč, při oficiální ceně bodu 1.00 Kč. Jedinou skupinou lékařů, která si v posledních dvou letech polepšila o cca 35%, jsou praktičtí lékaři. V této souvislosti nutno zmínit návrhy legislativy Ministerstva zdravotnictví směřující ke zrušení seznamu výkonů (již bylo zrušeno dohadovací řízení o tomto seznamu) a jeho nahrazení tzv. katalogem služeb, kde již nebudou stanoveny bodové hodnoty výkonů.
Kubkovo hodnocení "reformy zdravotnictví" lze vyjádřit jeho vlastními slovy: "O nás bez nás". Připomněl negativní postoj FEMS, evropské odborové federace sdružující lékaře zaměstnance, ale i negativní vyznění zprávy OECD o reformě našeho zdravotnictví. "Ministr nesplnil slib o účasti ČLK na tvorbě reformních zákonů", prohlásil dále Kubek. Mimo jiné kritizoval přípravu privatizace fakultních nemocnic, které se podařilo zabránit až soustředěnou spoluprací s lékařskými fakultami a univerzitami spolu s "osvícenými" koaličními poslanci ze strany lidové a zelených. V další části byly připomenuty snahy "vpašovat" do návrhů zákonů jako např. do zákona o zdravotních službách zcela zásadní změny a často i značně paradoxní: "odbornou činnost zdravotního zařízení by mohl garantovat i nelékař", dále "stížnost na sebe by řešil sám poskytovatel atd". Tuto část reformy, dle informací ČLK, má schvalovat vláda na svém zasedání 12.11.08.
ČLK se postavila proti dnes již platné novele zákoniku práce o přesčasové práci, kde je možnost přesčasové práce navýšena o 16 resp. 20 (záchranné služby) hod. týdně s argumentem, že unavený lékař není cílem reformy našeho zdravotnictví. Problémem práce ve službách se zabývají návrhy Evropské komise, odkud se k nám jakoby zadními vrátky vrací pojem tzv. pracovní pohotovosti na pracovišti pod heslem "pracovní pohotovost není práce". Rada ministrů přijala tento návrh revize evropské směrnice (EWTD) na svém zasedání 11.června, z členských zemí bylo proti pouze Řecko a Španělsko, Česká republika byla pro. Hlasování v Evropském parlamentu teprve proběhne, mírný optimismus můžeme čerpat z negativního stanoviska příslušné odborné komise parlamentu z tohoto týdne.
Významnou aktivitou komory byla příprava novely zákona o č.95/2004 Sb., o vdělávání. V ní se zavádí opět stupňovité získávání kvalifikace zakončené atestací, seznam oborů jako podzákonná norma s možností snadnější novelizace, možnost získání specializované způsobilosti i na menších pracovištích. Jsou zde i kontroverzní návrhy ze strany Ministerstva zdravotnictví jako např. povinnost vykonávat 5 let výkon povolání na území ČR v případě státního příspěvku na postgraduální studium. Zde mimochodem možno uvést výsledek snahy Ministerstva zdravotnictví o získání odborníků z Rumunska a Bulharska ve snaze vyřešit nedostatek lékařů v ČR, komora dosud nezaregistrovala ani jednoho lékaře z těchto zemí.
Mezi další výsledky činnosti možno zmínit uzavření dohody s VZP o zvýšení limitů pro lékaře -důchodce- s možností preskripce medikace pro svoji potřebu a potřebu svých blízkých z 5 tis. na 10 tis.Kč ročně.
Značně kriticky se prezident Kubek vyjádřil k činnosti Ministerstva zdravotnictví, které dle jeho názoru slouží zájmům farmaceutického průmyslu. Byla zmíněna snaha Ministerstva o úpravu náležitostí receptů, kde bylo mimo jiné navrhováno udávat povinně diagnózu, telefonní kontakt na pacienta, bydliště lékaře s jeho osobním telefonním číslem. Rovněž velmi kontroverzní byly návrhy ohledně léků "bez receptu ale s omezením" s významným posílením úlohy lékárníků v celém léčebném procesu. Těmto návrhům se naštěstí podařilo zabránit.
Při této příležitosti byl naopak prezentován návrh ČLK o vztahu lékařů a farmaceutického průmyslu, kde byla zdůrazněna průhlednost jako podmínka vzájemných vztahů. Předsednictvo přijalo stanovisko CPMB, stálého výboru evropských lékařů, které řeší podobu vztahu lékařů a farmaceutického průmyslu.
Stále více posiluje úloha právního oddělení ČLK, jelikož přibývá trestních oznámení na lékaře a žalob o náhradu škody (služeb non-stop linky ČLK na tel.č. 711 455 456 denně využije 20-30 subjektů). Pravní oddělení se dále podílí na stanoviscích ČLK k navrhovaným zákonům a popřípadě samo iniciuje změny ve prospěch lékařů. V návrhu nového trestního práva je ustanovení o zvyšení trestní sazby za vraždu či pokus o ni při výkonu lékařského povoláni na úroveň veřejného činitele nebo zavedení trestního činu nebezpečného pronásledování. Právní oddělení rovněž zastupuje lékaře v kauzách s precedentní účinností jako byla např. úspěšná žaloba na stát za nečinnost Policie ČR v kauze napadeného psychiatra Doc.MUDr. Hynka.
Na závěr byly prezentovány hlavní úkoly ČLK do budoucna: zvýšení výdajů ČLK do zdravotnictví, zabránění schvalování zákonů, které by poškodily lékaře, prosazení zvýšení úhrad všem zdravotním zařízením.
Prezident Kubek prezentoval svůj vlastní, osobní úkol: je to svobodný výkon lékařského povolání, čímž je myšlena situace, kdy kvalifikovaní lékaři již nepracují jako zaměstnanci, ale v režimu OSVČ.
Toto jsou hlavní myšlenky ze zprávy o činnosti komory od minulého sjezdu. Komory, která nyní sdružuje 46 930 členů.
Autor: MUDr.Martin Opočenský
RSS/Atom: