V USA trpí Alzheimerovou demencí, která je 6. nejčastější příčinou úmrtí v této zemi, 5.4 miliónů Američanů, převážně starších 65 let. Počet nemocných má v příštích letech narůstat se stárnutím tzv. baby boom generace až na 7.7 miliónů v roce 2030. Již dnes stojí péče o pacienty s tímto onemocněním 130 miliard US dolarů, v roce 2050 by mohla hodnota léčby dosáhnout astronomických 1000 mld. (1 trilion) dolarů.
Problémem demence je fakt, že až v polovině případů, zvláště u časných stádií, není správně diagnostikována. Letos v dubnu po 27 letech přitom byla stanovena nová diagnostická kritéria společnosti Alzheimer´s Association, která vyšla v jejím časopise Alzeheimer´s & Dementia (http://www.alzheimersanddementia.com/article/S1552-5260(11)00101-4/fulltext). Předpokládá se, že diagnóza je opomíjena v dokumentaci ze dvou důvodů. Jak nevědomě kvůli neznalosti diagnostických kritérií a jednak možná vědomě. Neboť lékaři si uvědomují často devastující efekt této informace pro pacienta a jeho okolí. Stigma vyslovení této diagnózy připomíná doby minulé, kdy byl podobný přístup praktikován u onkologických onemocnění.
Přitom včasná diagnóza může pomoci připravit pacienty na období dalšího zhoršování stavu, v tomto časném stádiu jsou plně schopni se vyjádřit k rozsahu péče v terminálním stádiu svého onemocnění, uspořádat své rodinné, právní a finanční zázemí. Rovněž vhodná edukace rodiny a nejbližšího okolí o optimálním přístupu může oddálit potřebu trvalé ústavní léčby (podle jedné studie z New Yorku až o 18 měsíců).
Kromě devastujícího vlivu na paměť a celkovou osobnost pacienta s Alzheimerovou nemocí, je problémem i podstatně horší průběh ostatních chronických onemocnění u těchto pacientů, nepochybně v důsledku nespolupráce respektive omezené spolupráce při jejich léčbě (srdeční selhání, onkologická onemocnění atd.). Tito pacienti nad 65 let mají až 3x větší počet hospitalizací než jejich vrstevníci bez tohoto onemocnění. Časté jsou synkopy, pády a infekce. Přitom hospitalizace je pro tyto dezorientované pacienty tou poslední žádanou okolností.
Podle geriatra McCarten, pečujícího o válečné veterány, až 26% z necelých 8000 vyšetřovaných nad 70 let mělo výsledek tzv. Mini-Cog testu pozitivní vyžadující další dovyšetření. S tím už však souhlasilo pouze 28% z nich (přitom s původním testem souhlasilo 97%). Z 580 dále vyšetřovaných byla u 95% z nich potvrzena kognitivní dysfunkce a u 77% byla stanovena demence.
Podle běžící prospektivní studie Mayo Clinic Study on Aging byla v okrese Olmsted county v Minnesotě diagnostikována demence u 10-11% pacientů ve věkové skupině 70 až 89 let. Nadějí pro jejich příbuzné je pokrok v diagnostice díky očekávanému brzkému schválení florbetapiru FDA, látky od firmy Eli Lilly, která zvýší diagnostickou výtěžnost PET scanů. Výrobci si od tohoto kroku slibují pokrok v léčbě. Cílem je ovlivnění genetické mutace v časném období v prevenci progrese tohoto onemocnění.
MUDr. Martin Opočenský, Ph.D. s využitím New England Journal of Medicine
RSS/Atom: