Když na počátku roku 2006 přišel tehdejší ministr zdravotnictví David Rath s prvním žebříčkem nemocnic, vzbudilo to dostatečnou nevoli na to, aby jej okamžitě několikrát revidoval. Nakonec mělo podle plánu vzniknout úplně nové porovnání úrovně nemocnic a kvality péče, a to na základě úspěšnosti léčby jednotlivých diagnóz. K tomu už ale nikdy nedošlo, protože Rathův nástupce, exministr Tomáš Julínek, se jakýmkoli žebříčkům od počátku bránil.
Jenže žebříčky jsou obecně u veřejnosti velmi populární, a navíc mají skvělý reklamní potenciál, takže vzniklo nakonec srovnání nemocnic podle toho, jak se lékaři k pacientům chovají, jak jsou spokojeni (lékaři ipacienti), případně jak daná nemocnice hospodaří. Nic z toho samozřejmě nevypovídá o tom, jak se kde skutečně léčí.
Pokud teď současný ministr Němeček po devíti letech debat od zveřejnění prvního žebříčku tvrdí, že za rok (zjevně ku příležitosti desátého výročí od prvního srovnání) začne zveřejňovat detailní informace o tom, jak jsounemocnice či doktoři úspěšní v nejčastějších lékařských zákrocích, potom může jít skutečně o pokrok. Může, ale nemusí - protože o jak velký pokrok půjde, bude záležet na obsahu zveřejňovaných informací. A ten se teprve "rodí".
Podle Němečka nemá jít v žádném případě o žádný žebříček. Zjevně proto, že na slovo žebříček jsou všichni, kdo jsou takto srovnáváni do tabulek - anemocnice pak obzvlášť -, alergičtí. V podstatě je ale jedno, jak se novinka bude jmenovat: pokud se pacienti skutečně dozvědí, nakolik jeléčba úspěšná a jak časté jsou pooperační komplikace, je to dobře. Koneckonců žebříček si pak může udělat každý sám, což se záhy bezpochyby stane. Stejně jako to, že až se porovnání objeví na veřejnosti, budou proti němu nemocnice a zřejmě i celý resort zdravotnictví značně protestovat. A budou tvrdit, že není objektivní.
A pak jde o to, co se stane dál. Kdo bude chodit do nemocnice, jejíž výsledky nejsou zrovna oslnivé? A jak se jiné nemocnice vyrovnají s náporem?
Informace (když už se chceme vyhnout slovu žebříček či srovnání) onemocnicích by měly být prvním krokem. Tím dalším by měla být buď redukce (ukončení práce těch špatných), nebo alespoň změna v systémunemocnic. Což je přesně ta část reformy, proti níž lékaři i představitelé krajů (kdo zavře nemocnici před volbami a volby jsou v této zemi pořád) vždy brojili. A pokud se tomu budou chtít vyhnout, zabrání zveřejňování relevantních informací. Těch ostatních, které o ničem nevypovídají, ale máme už teď dost.
AUTOR: Julie Hrstková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz/autori
Zdroj: www.ihned.cz
RSS/Atom: