Třetina zařízení loni skončila v minusu. Jejich ztráta je 17 miliard. Ředitelé v novém průzkumu připustili, že to pocítí pacienti i firmy. Klid v nemocnicích netrval dlouho. Jen co si všichni ředitelé vybojovali další několikaleté smlouvy s pojišťovnami, tak se v praxi ukazuje, co to vlastně znamená: balík 220 miliard korun přestává pro všech 156 tuzemských zařízení stačit a je to vidět.
V nejnovějším průzkumu, který mají HN exkluzivně k dispozici, nemocničníšéfové dokonce připouštějí, že ekonomické potíže začnou odnášet dodavatelé a pacienti. Protože ty první budou muset nechat až ve třetině případů čekat na peníze a ty druhé zase na operace.
"V 18 procentech nemocnic se prodlužuje čekací doba na výměnu kyčelního kloubu, ve 21 procentech nemocnic čekací doba na operaci kolene," shrnuje výsledky organizace HealthCare Institute a agentura Ipsos, které společně vyzpovídaly vedení městských, krajských i fakultních pracovišť.
Ředitelé si zhoršování dostupnosti péče dobře uvědomují. V anonymním dotazníku, který vyplňovali letos v dubnu, to uvedlo 71 procent z nich.
Dělat víc zákroků, než kolik jim mohou proplatit zdravotní pojišťovny, ale nemohou. Už loni skončila každá třetí nemocnice v minusu - jejich ztráty v součtu přesáhly 17 miliard korun.
Tradiční postupy typu osekávání nákladů však najednou přestávají fungovat.
MEZITITULEK: Když levné nákupy nestačí
"Před pár lety v uvozovkách stačilo začít nakupovat levnější toaletní papír, dnes už jsou ale na udržení nemocnice potřeba skutečné manažerské dovednosti," říká Daniel Vavřina, šéf organizace HealthCare Insitute, který situaci ve zdravotnictví dlouhodobě sleduje.
A zřejmě i proto čím dál méně ředitelů vidí další prostor pro zefektivňování svého zařízení: zatímco v roce 2011 rezervy vnímalo 91 procent z nich, letos už je to o čtyřiadvacet procent méně.
"Nejspíš si budeme muset připustit, že nemocnic je opravdu moc a že je zbytečné, aby peníze ze zdravotního pojištění odčerpávaly i takové, kde se už třeba po druhé hodině odpoledne ani nedozvoníte. Za péčí se bude muset začít dojíždět," přibližuje ony možné manažerské kroky, které si ekonomická situace vynutí, Filip Zítko, náměstek benešovské nemocnice.
Jak těžké jakékoli zavírání a rušení bude, si už ale loni vyzkoušel sám ministrzdravotnictví Leoš Heger: Akci nejdříve spolu s pojišťovnami podporoval, pak se ale z regionů ozvalo tolik protestních hlasů, že před krajskými volbami raději redukci odložil. A v dost bezzubé opatření se nakonec změnil i jeho plán na to, jak drahé a neefektivní nemocnice nechat postupně "vyhladovět".
Miliardy korun do nemocnic totiž proudí z většiny stále podle toho, co si kdo v minulosti dokázal vyjednat, a ne podle toho, kam skutečně chodípacienti.
"Čekal jsem, že se platební systém povede nastavit tak, aby se nastartovala skutečná soutěž, a že ti dobří vydělají hodně a ti špatní skončí, nakonec to ale asi zase nemělo podporu," říká Pavel Vepřek, Hegerův poradce, který na ministerstvo kvůli podobným reformám původně přišel.
MEZITITULEK: Jak předpověděli v Pentě
Podle expertů však na nepopulární kroky stejně dříve či později dojde. Ekonomické vyhlídky, na nichž zdravotnický rozpočet kvůli odvodům z mezd přímo závisí, nejsou dobré.
"Míra nezaměstnanosti letos půjde stále nahoru a k výraznému zlepšení nedojde ani v příštích letech," říká hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek. Růst HDP se totiž bude podle prognóz až do roku 2017 pohybovat maximálně kolem jednoho procenta.
V praxi se tak už pomalu začíná dít to, co předpovídají úspěšní byznysmeni, kteří by provoz českého zdravotnictví rádi zčásti převzali.
"Do tří čtyř let bude řízení nemocnic pro města a kraje finančně neudržitelné. Provoz je ztrátový, evropské dotace do vybavení už pomalu dobíhají a platby od pojišťoven stagnují," popsal HN nedávno Václav Jirků, investiční ředitel skupiny Penta, která loni vytáhla ze šedesátimilionového minusu do desetimilionového plusu nemocnice na Slovensku. A podobně se daří třeba i severomoravskému Agelu ocelářského magnáta Tomáše Chrenka, který už vydělává přes šest set milionů korun ročně.
Soukromníci totiž dělají to, do čeho se politikům zatím v Česku nikdy nechtělo. "Zhodnotí si, jakou má která nemocnice spádovou oblast a co za obory je tam potřeba, a ty ostatní, nevyužívané, sloučí se sousední nemocnicí," shrnuje model privátních sítí Pavel Vepřek z ministerstvazdravotnictví.
MEZITITULEK: Firmy si počkají na peníze, pacienti na operace
Nemocnic je moc a jeden balík peněz pro ně přestává stačit. Jejich ředitelé jsou tak stále skeptičtější, jak vyplývá z nejnovějšího průzkumu mezi manažery českého zdravotnictví, který mají HN exkluzivně k dispozici.
Nemocnice nezvládají systém plateb od pojišťoven.
49 %
Letos systém vyhovuje 49 % ředitelů, v roce 2011 ho zvládalo 69 %. 29 %nemocnic loni skončilo ve ztrátě. Jejich závazky dosáhly 17,2 miliardy korun. Naopak výnosy jen 400 milionů korun, což je o sto milionů méně než před rokem.
Třetina nemocnic začne později platit dodavatelům.
34 %
Počítá s tím 34 % ředitelů, loni to bylo jen 16 % ředitelů.
MEZITITULEK: V nemocnicích se zhoršuje dostupnost péče.
76 %
V roce 2011 vidělo prostor pro zlepšení 48 % ředitelů, teď ho vidí 76 % ředitelů. A připojují se i pojišťovny.
100 %
V roce 2012 vnímalo rezervy v některých oblastech medicíny 40 %, teď už 100 %.
71 %
Ředitelé nemocnic se obávají i o kvalitu. V průzkumu to uvedlo 71 % ředitelů.
Čekací doby se prodlužují.
18 %
U operace kyčelního kloubu to říká 18 % ředitelů.
MEZITITULEK: 21 %
U kolenního kloubu 21 %
Čím dál méně nemocnic ví, jak dál spořit.
67 %
V roce 2011 vidělo prostor pro zvyšování efektivity 91 % ředitelů, loni 88 % a teď 67 %.
Co je Barometr:
Každoročního průzkumu organizace HealthCare Insitute a agentury Ipsos se letos zúčastnilo 68 nemocnic z celkových 156 a 4 zdravotnípojišťovny z celkových 7.
Výzkum probíhal anonymně v dubnu 2013.
zdroj: Barometr 2013 (HealthCare Institute, Ipsos), Ústavzdravotnických informací
Budeme si muset připustit, že nemocnic je opravdu moc a že je zbytečné živit ty, kde se už po druhé hodině ani nedozvoníte.
Filip Zítko
Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov
AUTOR: Michaela Mužíková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz/autori
RSS/Atom: