Nemocniční zpráva 2010: Aktualita z německého zdravotnictví


Přinášíme vám další zajímavé informace o fungování zdravotnické péče u našich západních sousedů. Jaké operace jsou nejčastější, jaké bývají nejběžnější příčiny hospitalizace, jak se změnila délka hospitalizace pacientů v nemocnicích apod.

Z aktuální zprávy „Barmer GEKu" vyplývá, že operace kyčelních a kolenních kloubů představuje zhruba 2% výdajů ze zákonného nemocenského pojištění (GKV). Pacienti si nechali v uplynulém roce nasadit přibližně 209 000 kyčelních kloubů a asi 175 000 kolenních protéz. V posledních 7 letech se zvýšil počet operací kolena o 52% a počet operací kyčle o 18%.

 Podle zástupce předsedy představenstva „Barmer Gek" Roefulricha Schlenkera  se na akutní zásahy dosud vydalo GKV 2,9 mld. Euro. K tomu připočtěme 550 mil. za výměny implantátů spolu s 3000 Euro na pacienta za rehabilitace, což dohromady činí asi 3,5 mld. Euro. Podle zprávy vůbec nejčastější příčinou hospitalizace jsou psychické problémy.

„Endoprotetika je příkladem excelentního zdravotního  zabezpečení, vztahujícího se v plném rozsahu na všechny pojištěnce bez rozdílu věku," řekl Schlenker, ale také dodal: „někdy je však symbolem až přehnané péčie" . Možná pro příliš široké pojetí indikace by měla být kritéria pro získání nového kolenního či kyčelního kloubu přehodnocena. Konkrétně sám Schlenker požadoval přezkoumání prvních implantátů, jejichž náklady se vyšplhaly nad 7 000 Euro a to jak v kolektivních smlouvách, tak ve smlouvách na integrovanou péči . Vyšlo totiž najevo, že každá sedmá kyčelní a osmá kolenní protéza musela být znovu vyměněna.

Aby toto množství  výměn implantátů kleslo, bylo by zapotřebí stanovit záruční pravidla a smluvní odměny závislé na základě úspěšnosti jednotlivých zákroků. Podle Schleckera zajišťuje „Barmer GEK" nyní 90%  endoprotetických operací na základě paušálů a 10 % podle smluv integrované péče: „Rádi bychom v budoucnu zavedli kvalitativní prémie. Problém spočívá jen v tom, že nám v současnosti chybí smluvní partneři."

Pobytová doba klesla

Celková délka pobytu pacientů v nemocnici klesla z 8,6 dnů v předešlém roce na současných 8,5. Naproti tomu, ale vzrostla četnost ošetření z 182 na 186 z tisíce pojištěnců. Od roku 1990 se tak počet léčebných dnů snížil o 34%, zatímco počet případů vzrostl o 16%. „Nemocniční péče se stala v minulých dvou desetiletích zřetelně efektivnější," komentoval situaci vedoucí Institutu pro sociální medicínu, epidemiologii a výzkum zdravotního systému (ISEG) a spoluautor nemocniční zprávy Friedrich Wilhelm Schwartz.

V minulém roce dále vzrostl počet hospitalizací z psychiatrické indikace a podle Schwartze je dnes tato příčina hospitalizace dokonce častější než poruchy krevního oběhu a jedná se tak o vůbec nejčastější příčinu nemocniční léčby. Zvlášť alarmující je fakt, že ¼ případů je spojena s alkoholem.

Rudolf Henke, předseda odborového svazu  „Marburger Bundes", označil nárůst hospitalizačních ošetření při zkrácené pobytové době za  důkaz nárůstu produktivity v nemocnicích. Nárůst kyčelních a kolenních operací vysvětluje tím, že ochota lidí bojovat s bolestmi a omezováním pohybu ochabuje.

Pro jednatele Společenství německých nemocnic Georga Baunia vyplývá z nemocniční zprávy, že pro implantaci kyčelních a kolenních protéz existuje „neodmítnutelná potřeba pohybu". Tvrzení, že kliniky přispívají k rozšiřování výkonů, tak zpráva vyvrací.

Zdravotní expert SPD Karl Lauterbach patří mezi, kteří požadují omezení operací kyčlí a kolen. Podle něj je v Německu až příliš mnoho klinik, které mají povolení tyto operace provádět.

Autor: RNDr. Jan Hrubý s využitím www.aerzteblatt.de