Odborným příspěvkem do diskuze o přesčasové práci, její škodlivosti a s tím souvisejím ohodnocením jsou výsledky Whitehall II Prospective Cohort Study, nedávno uveřejněné v on-line verzi European Heart Journal.
Přes 6014 Britů, státních zaměstnanců, ve věku 31-61 let bylo sledováno po dobu 11 let. Z tohoto počtu udávalo 21% hodinu přesčasové práce denně, 2 hodiny 15% a cca 10% až 3-4 hodiny přesčasové práce denně. Jednotlivé skupiny byly hodnoceny z hlediska sociodemografických faktorů a známých KV rizikových faktorů.
Osoby pracující každodenně o 3-4 hodiny více než je běžná 8-hodinová pracovní doba mají o 56% větší riziko úmrtí na ischemickou chorobu srdeční. Jsou to většinou ženatí muži, kouřící a konzumující pravidelně alkohol, mající v zaměstnání vyšší postavení. Dále jsou to častěji pracovnicí s A typem chování, tj. energické povahy s ambicemi být nejlepší. Se souvisejícím nedostatkem spánku je právě spojen častější výskyt úzkostných stavů a depresí.
Vysvětlením horší prognózy déle pracujících je především nedostatek aktivit ve volném čase, které obecně snižují stres a naopak zvyšují fyzickou zdatnost. Data ukazují, že tito pracovníci pracují častěji i v případě, že onemocní - tzv. sickness presenteism. V úvahách o příčinnách vyššího výskytu infarktů myokardu a ICHS je zmiňována zvýšená aktivita sympatického nervového systému. Ale naopak se nepotvrdily předpoklady o vyšším výskytu hypertenze u pracujících v průměru 3-4 hodiny denně navíc.
Přesčasové práce podle posledních údajů celosvětově přibývá a nad průměrem zemí OECD v délce pracovní doby vyčnívají státy, jako je USA, Jižní Korea, Řecko, Mexiko, Austrálie a Japonsko. Navíc je pozorována větší intenzita práce.
Výsledkem této práce je doporučení lékařům věnovat se více otázkám týkajícím se délky pracovní doby a tak upozorňovat na vědecky ověřenou škodlivost přesčasové práce.
Autor: MUDr. Martin Opočenský, Ph.D.
RSS/Atom: