V USA vydávají více za onkologickou léčbu než v Evropě, ale podle uveřejněné studie v Health Affaires američtí onkologičtí pacienti žijí oproti těm evropským přibližně o 2 roky déle. V letech 1995-1999 tito pacienti přežívali v průměru v USA 11.1 let, v Evropě přitom 9.3 roků. Cena za delší přežívání na jednoho pacienta představuje 61 tisíc dolarů, o které Američané musejí zaplatit více. Další studie však prokázala, že jsou ochotni si i za tuto dražší léčbu připlatit v ceně své zdravotní pojistky (až o 13 dolarů měsíčně více).
V roce 2011 počet tzv. repů, neboli farmaceutických reprezentantů, celosvětově mírně klesl, konkrétně o 1.8%. Největší pokles byl zaznamenán ve Francii (o 12%), v Japonsku (10%) a USA (7%). Podle údajů společnosti Cegedim naopak jejich počet prudce roste na rozvíjejících se trzích, jako je Čína (o 18.6%), Brazílie (o 3.5%). Nejvíce repů pracuje v USA (73.7 tisíc), v Číně (65.8) a v Japonsku (54.2), celosvětově je jich 413 tisíc.
Roční výdaje Američanů za léky v roce 2011 byly 320 miliard dolarů, což představuje pouze 0.5% růst oproti předcházejícímu roku. Ze studie společnosti IMS vyplývá, že celkově poklesl počet předepsaných léků a to v důsledku menšího počtu návštěv u lékařů. Zejména u starší generace nad 65 let věku byl tento pokles návštěv o 4.1% a předepsaných léčiv o 3.1%, zejména ve skupině antihypertenzních léků. Naopak ve věkové skupině pacientů 19-25, byl zaznamenaný vzestup o 2%, zejména ve skupině antidepresiv. Podle údajů IMS cca 1/3 všech výdajů za zdravotní péči bylo soustředěno do 5 léčebných oblastí – onkologie, asthma a chronická obstrukční choroba bronchopulmonální, dyslipidemie, diabetes a psychiatrická onemocnění.
Health Canada, kanadský lékový regulátor, potřeboval k tomu, aby označil v roce 2010 nové léčivo za bezpečné a účinné 527 dnů. Dalších 358 dnů trvalo místním regionálním vládám v jednotlivých provinciích, aby léky definitivně schválily k užívání a stavili jeho úhradu. Tuto úhradu například v roce 2006 získalo pouze 62.9% z léků označených Health Canada za bezpečné a účinné. Ač lze rychlost schvalování léků v Kanadě ve srovnání s evropskou EMA a americkou FDA v letech 2006-2010 označit za nejpomalejší, tak oproti roku 2004 došlo k podstatnému zlepšení. Tehdy se na schválení léku čekalo v průměru 839 dnů a na úhradu dalších 648 dnů, tj. dohromady více než 4 roky.
Index novin Financial Times hodnotící efektivitu podnikových webových stránek ukázal, že mezi 20 top podniky je 6 z farmaceutického průmyslu. Nejlépe na 5. místě se umístily stránky Roche, další z farmacie na celkově 8. byly stránky firmy Novartis.
Novinky ve vývoji a registraci léků
Stendra (avanafil) od firmy Vivus byl schválen FDA k používání u pacientů s erektilní dysfunkcí, kterých pouze v USA je 30 miliónů. Trh o velikosti až 5 mld. dolarů je značně kompetitivní, ale výhodou tohoto preparátu by měla být rychlost nástupu účinku, která je 15 minut. Ta je o polovinu kratší oproti konkurenci, kterou je Cialis (Eli Lilly – tadalafil) Levitra (Bayer -vardenafil ) a Viagra (Pfizer –sildenafil).
T-DM1 (Trastuzumab emtansine ) od firmy Roche, možný nástupce Herceptinu v léčbě metastázovaného karcinomu prsu, ve studii Emilia prokázal svoji účinnost v oddálení progrese onemocnění oproti konkurenčním preparátům Tykerb (lapatinid) a Xeloda (capecitabine). T-DM1 je kombinací trastuzuba a preparátu DM1 od firmy ImmunoGen
Lialda (mesalamine) od firmy Shire, užívaný v léčbě ulcerózní kolitidy, ve studii PREVENT-2 nesnížil počet relapsů atak divertikulitidy v dvouletém sledování. V Evropě se mesalamine prodává pod obchodním názvem Mezavant.
Mirabegron od firmy Astellas byl schválen příslušným výborem FDA v poměru 7:4 k léčbě hyperreaktivního močového měchýře. Jedná se o prvního představitele nové třídy agonistů beta-3 adrenoreceptorů. Pokud by se lék dočkal definitivního schválení, tak by se jednalo po 30 letech od schválení anticholinergně působícího oxybutyninu o léčbu tohoto onemocnění novým mechanismem účinku.
SNG001(inhalační interferon beta) od firmy SInairgen podle studie II. fáze se ukázal jako velmi slibný zvláště u astmatiků, když až o 65% snížil počet exacerbací jejich onemocnění při interkuretní virové infekci. Ta často vede k výraznému zhoršení stavu a rozvoji bronchopneumonie spojené s rizikem úmrtí. Tato léčba by podle Research at Asthma UK mohla představovat skokové zlepšení po 20 letech.
Autor: MUDr. Martin Opočenský, Ph.D. s využitím www.pharmatimes.com
RSS/Atom: