Je krize, Evropa šetří i na zdravotnictví

Poprvé od roku 1975 vydal kontinent meziročně méně peněz.Farmaceutické firmy začaly snižovat investice do vývoje a výzkumu.
Plných 35 let se v Evropě každoročně zvyšovaly státní výdaje nazdravotnictví. Nyní přichází Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se zjištěním, že krize dostihla i toto odvětví. Podle její právě vydané studie se v roce 2010 výdaje poprvé snížily - o 0,6 procenta na 2171 eur na osobu. 

"Analýza varuje, že snížení nebo zpomalení ve výdajích v téměř všech státech Evropské unie může mít dlouhodobý dopad na úroveň zdravotní péče," uvedla OECD ve svém prohlášení. 

V praxi se vládní škrty projevují například snížením počtu pracovních míst, platů či počtů lůžek nebo osekáním rozpočtů nemocnic. 

Velké rozdíly mezi zeměmi trvají

Nejnovější údaje organizace poukazují na významnou změnu trendu. V letech před vypuknutím krize totiž výdaje na zdravotní péči téměř ve všech státech unie silně rostly. Průměrný roční růst v letech 2000 až 2009 dosáhl 4,6 procenta. 

"Snížení výdajů na základní služby je naprosté šílenství," řekla serveru Euractiv Monika Kosiňská, generální tajemnice Evropské aliance pro veřejnézdraví (EPHA), která zastřešuje nevládní organizace působící v tomto odvětví. "Lidé odkládají primární péči až do té doby, kdy jsou symptomynemoci neúnosné. A tedy do okamžiku, kdy je léčba mnohem dražší," dodala. 

Mezi jednotlivými státy unie ale nadále panují velké rozdíly. Vůbec nejvíce se výdaje na zdravotnictví ze zemí EU v roce 2010 snížily v Irsku, a to o 7,9 procenta na 2862 eur na hlavu. Přesto země vynakládá na tento sektor mnohem více než například Rumunsko. To zaznamenalo nejsilnější nárůst o 4,2 procenta, přesto na zdravotnictví dává nejméně v celé unii - 677 eur na hlavu. Pro srovnání: v Česku šlo na tuto oblast 1450 eur, což představuje meziroční pokles o 4,4 procenta. Více peněz na péči dává i motor evropské ekonomiky Německo, a to o 2,7 procenta více. 

Méně peněz ve zdravotnictví má dopad i na investice do rozvoje novýchléků. "Farmaceutický sektor vůbec poprvé za posledních 30 let snížil své výdaje na vývoj a výzkum," řekl pro HN Luis Mora, ředitel španělskéfarmaceutické společnosti PharmaMar. Ta se specializuje zejména naléčbu rakoviny. Jejím klíčovým trhem je právě Evropa. 

Krachy lékáren ve Španělsku

Obětí nižších výdajů jsou i lékárny. Například ve Španělsku se potýkají s opožděnými platbami od vlády a jednotlivých regionů, které jsou zazdravotní péči odpovědné. "Situace je neudržitelná. Liší se ale podle autonomních oblastí. Lékárníci jsou malí podnikatelé a často nyní nedostávají zaplaceno. Proto musí žádat o úvěry. Získat je ale kvůli potížím finančního sektoru velmi těžké," přiblížil Mora situaci na Pyrenejském poloostrově. 

"Ve třetím čtvrtletí letošního roku ve Španělsku poprvé klesl i početlékařských receptů," doplnil Mora. Nejbohatší region Katalánsko navíc nedávno zavedl platbu jedno euro za lékařský recept. Na spotřebu lékůdopadají i úsporná opatření vlády, ta například zvyšuje účast pacientů při platbě léků. "To vytváří sociální potíže u některých vrstev společnosti. Lidé přestávají brát léky, protože na ně nemají dostatek peněz," dodal Mora.

 Výdaje na zdravotnictví
(vybrané země, 2010)

Zdroj: OECD


Analýza varuje, že snížení nebo zpomalení ve výdajích v téměř všech státech Evropské unie mohou mít dlouhodobý dopad na úroveň zdravotní péče.
Ze studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj nazvané Health at a Glance: Europe 2012


LÉKÁRNÁM SE NEDAŘÍ
Španělské lékárny se dostávají do potíží zejména kvůli zadluženým autonomním oblastem, které jsou za zdravotní péči odpovědné. Ty jim platby posílají opožděně. Vůbec nejvíce lékáren muselo skončit v Katalánsku, Valencii a Kastilii-La Manche.

AUTOR: Simone Radačičová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz/autori

Zdroj: www.ihned.cz