V dnešním pokračování článků o semináři věnovaném medicínskému právu, který pořádal Lékařský odborový klub v březnu letošního roku ( viz. články: Co by měl lékař - zaměstnanec vědět o pracovním právu I. a II.) probereme přednášku jednoho z našich nejpovolanějších právniků působícím dlouhodobě v této oblasti, právního poradce minulého a stávajícího prezidenta Lékařské komory JUDr. Jana Macha.
Za zásadní právní problémy označil JUDr.Mach: definování správného odborného postupu a stanovení lege a non-lege artis postupu, nárůst kriminalizace lékařů v ČR, problematiku mlčenlivosti a oznamovací povinnosti u zdravotníků, jejich právní ochrana a nakonec deformace vzdělávacího systému lékařů.
Nový trestní zákoník, platný od začátku letošního roku, přinesl mimo jiné přísnější sazby za neposkytnutí pomoci, vyšší právní ochranu zdravotníků ( např. ublížení na zdraví je posuzováno, jako když je spácháno na úřední osobě, nový trestný čin nebezpečné pronásledování), ale i nové pojetí nedbalostních trestných činů. Zde jsou nově zavedeny následující sazby: usmrcení 1-6 let odnětí svobody, hrubá nedbalost 2-8 let (definice podle http://www.trestni.rizeni.com/ za hrubou nedbalost se považuje taková situace, kdy přístup pachatele k požadavku náležité opatrnosti svědčí o zřejmé bezohlednosti pachatele k zájmům chráněným trestním zákonem), těžká újma na zdraví 6 měsíců až 4 roky, ublížení na zdraví 1 rok. Do nového zákoníku převzeta formulace: „trestní čin spáchaný proto, že byla porušena důležitá povinnost vyplývající... ( v praxi u lékařů : povinnost postupovat lege artis).
Lékaře bude asi nejvíce zajímat problematika jejich trestní odpovědnosti.
JUDr. Mach označil následující otázky za klíčové:
- Šlo o nesprávný postup a porušil lékař profesní povinnosti?
Zde je důležitý judikát Nejvyššího soudu ČR 7 Tdo219/2005, který se zabývá problematikou postupu lege artis. Tento judikát lze interpretovat následujícím způsobem: „ omyl v diagnóze sám o sobě není non lege artis postup, tím je však např. bezdůvodné nevyužití standardního diagnostického vyšetření. Postup lékaře je ovšem nutno vždy hodnotit ex ante, tj. na základě informací, které měl lékař v době rozhodování k dispozici "
- Je následek vpříčinné souvislosti sporušením profesních povinností??
- Šlo o jednání zaviněné alespoň znedbalosti nevědomé ? Šlo vůbec o nedbalost?
Podle § 16 nového trestního zákoníku se nedbalost dělí na vědomou (pachatel věděl, že může porušit zákon, ale spoléhal na okolnosti, že se tak nestane) a nevědomou (pachatel nevěděl, že poruší zákon, ač to měl či mohl vědět). V této souvislosti se často diskutuje o míře přípustného rizika v medicíně ( např. chyba v diagnóze u velmi vzácného onemocnění).
Klíčové v hodnocení každého případu je znalecký posudek, kde by měly být formulovány na posouzení znalcem tyto otázky:
- Šlo o postup vrozporu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy?
- Měl a mohl lékař chybnému postupu zabránit sohledem na svou kvalifikaci, praxi, vybavení zdravotnického zuařízení a okolnosti?
- Zda vznikl následek, tj. poškození zdraví nebo smrt pacienta?
- Zda je příčinná souvislost mezi postupem non lege artis a následkem?
V současné době době již existuje možnost v trestním řízení namítnout nesprávnost položené otázky nebo nesprávnost zvoleného znaleckého odvětví ( v občanskoprávním řízení však tato možnost není).
Autor: MUDr. Martin Opočenský, Ph.D.
RSS/Atom: