Správní náklady německého zdravotního systému jsou zřejmě daleko vyšší, než se očekávalo. Podle studie podnikatelského poradenství A. T. Karney vloni připadlo 23% z celkových výdajů zákonného zdravotního pojištění, ve výši 176 mld. Euro, na byrokracii. Zpráva Spieglu uvádí, že tento podíl činí jen 6,1%.
Pojišťovny využívají byrokracii nejen ve vlastním podnikání, nýbrž i v dalších oborech – v lékárnách, lékařských praxích nebo v nemocnicích. Vedle oficiálně uváděných správních nákladů ve výši 9,5 mld. euro se objevuje dalších 18 mld., které dosud nejsou vykazovány. Do této kategorie spadá i 37% pracovní doby nemocničních lékařů strávených nad správní agendou. Rovněž vedení praxe či způsob zúčtování soukromých lékařů vytváří náklady.
Administrativní úpravy by mohly snížit náklady o 1,3%, což činí 13 mld. euro. Tyto údaje byly získány od více než 6000 lékařů, lékárníků a sanitárních zařízení. Ústředí zákonného zdravotního pojištění tuto kritiku odmítlo. Dokumentace ošetření a předpisy léčiv jsou nezbytné k zajištění kvalitní lékařské péče. „Když bychom v Německu ošetřovali lidi jako na běžícím páse, jako se vyrábí auta, tak bychom mohli snížit administrativní náklady na úroveň průmyslu. Ale kdo by o takovou léčbu stál,“ dodal mluvčí zákonného pojištění Florian Zanz.
Opačný postoj zastává SPD, jejíž mluvčí Karl Lauterbach kritizoval především dokumentační povinnosti a komplikovaný lékařský zúčtovací systém, který vede k výrazně nadbytečným výdajům. V tomto směru se samospráva pojišťoven a lékařů neosvědčila.
Nepřehledný systém, jehož součástí je 140 zdravotních pojišťoven a 15 pojišťovacích sdružení, který upravuje šestnáct zdravotních zákonů, vede k výraznému používání administrativy, což má kompenzovat nejasnou situaci. Řešení by představovalo zavedení občanského pojištění s jednotným zúčtovacím systémem, což by vedlo k administrativnímu omezení, čímž by se ušetřilo několik mld.
Proti byrokracii se bouří i Ochranná organizace pacientů. Podle jednatele Eugena Bryscha by miliardy utracené za administrativu mohly být využity mnohem efektivněji, konkrétně na léčbu těžce nemocných pacientů. Dokumentací podle něj zdravotníci promrhají až 40% času, a tím pacientům kvalitnější péči nezajistí. Aby měla dokumentace smysl, musela by být praktikována každodenními testy, díky kterým by bylo srovnání relevantní. Tato metoda je však ve zdravotnictví nerealizovatelná.
RNDr. Jan Hrubý s využitím aerzteblatt.de
RSS/Atom: