Jaká je aktuální situace českého zdravotnictví, zejména českých nemocnic?

Na nedávné vzdělávací konferenci LOK-SČL v Skalském dvoře zazněly z úst Prof. Petra Fialy, ekonomického experta Asociace malých a středních nemocnic ČR, velmi zajímavá údaje nejen o ekonomice nemocnic, ale i celého zdravotnického systému jako celku. 

Velmi důležitým, lze říci klíčovým elementem, je vývoj výběru pojistného, které až na jednu výjimku dlouhodobě stoupá, ve srovnání s loňským srpnem se vybralo o 12 mld. více než loni, což představuje nárůst o 8.4 %. Toto číslo je však ovlivněno „předsunutou platbou“ za státní pojištěnce, v lednu 2012 najednou přibylo navíc 6 mld., což zvyšuje celkový výběr v systému a není zřejmý důvod předsunutí této platby. Pro výběr pojistného je nejdůležitější růst mezd (prognóza růstu objemu v r. 2012 je +2 až 4 %), vývoj nezaměstnanosti (6.4 – 7%). Z toho pramení vybrané pojistné (165-166 mld., za státní pojištěnce 53-56 mld. Kč, přímé platby pacientů 49 mld. a 27 mld. „přiteče“ z veřejných zdrojů. Celkový odhad příjmů systému pro r. 2012 je 293.5 až 297.5 mld. Kč.

Dalším velmi zajímavým číslem jsou zůstatky na účtech zdravotních pojišťoven, u nichž se ví, že mají v II. kvartálu nejvíce výdajů, ve III. naopak nejméně. Nejvážnější situace je ve VZP, kdy k 31. 1. 2012 zůstatek na jejím účtu činil 3.416 mld., kdežto k 31. 7. 2012 poklesl na 0.600 mld. U ostatních pojišťoven je možné mluvit o stabilizovaném stavu  - ZPMV (ve stejných obdobích: 5.231 – 5.106, ČPZP 2.855 – 2.456, OZP 1.316 - 1.348, ZP M-A 2.171-1.868 atd.). Celkově lze konstatovat, že pohyb na účtech zdravotních pojišťoven je po dobu cca 2 let bez podstatných změn (s výjimkou VZP), i když především opět díky VZP klesly zůstatky z 18.757 mld. k 31. 1. 2012 na 14.762 k 31.7.

Podíl zdravotnictví na HDP v ČR představuje dlouhodobě asi 7%, což představuje cca 300 mld. Ročně a roční výdaje tak představují 20- 30 tis. Kč. /obyv. Průměr zemí EU je 9-11%, USA 16-17%. Efektivita zdravotnictví je tedy, i díky nízkým nákladům vysoká a pacienti v ČR vyjadřují, jako v jediné postkomunistické zemi, spojenost s jeho úrovní. Výběr daní v ČR stagnuje, zatímco pronikavým způsobem se snižují sociální příspěvky a přímé daně, nepřímé (DPH) se naopak zvyšují. Podíl platů zdravotníků na celkových zdravotnických výdajích v ČR: platy sester 24 mld. (8.4%), platy lékařů 26 mld. (9.1% - z toho lékaři v nemocnicích 9 mld. Kč, tj. 3.1%), ostatní personál 14 mld. Kč (4.9%)  - dohromady činí 64 mld. Kč (22.4%). Z toho cca 20 mld. Kč jde zpět do státního rozpočtu jako odvody a daně.

V českých nemocnicích je v současnosti 52.5 tis. akutních lůžek (5.25/1000 obyv.) ve 189 nemocnicích a tento počet je podle Prof. P. Fialy už „číslo na hranici“, jenom v loňském roce ubylo 1600 lůžek (300 následné péče).  Náklady na lůžkovou péči představují  46.2% z celkových nákladů na zdravotnictví. Podle mezinárodních tabulek je u nás 77% obložnost, což odpovídá lepšímu průměru v EU. Ve Velké Británii je nejméně akutních lůžek a to 4.6/1000 obyvatel, ve Francii, která zažila v roce 2003 kritickou situaci po vlně veder, se nově zřizuje 20 tisíc lůžek. Nemocnice, zřizované ministerstvem zdravotnictví, měly v roce 2009 náklady na 1 lůžko 4818 Kč, výnosy 6554 Kč, což vytváří 36% „polštář“, u regionálních nemocnic byl tento rozdíl pouze 0.9% (náklady 2988 Kč, výnosy 3016 Kč, Náklady na lidské zdroje tvoří v EU až 70-80%, u nás 40% ve fakultních nemocnicích, v malých nemocnicích 50%, v zařízeních následné péče až 60%.

Pro velké nemocnice platí, že mají větší režijní náklady než malé. Základní průměrná sazba za hospitalizovaného pacienta v systému DRG je 29,5 tis. (lze „sjednat“ resp., pohybuje se v intervalu 20-50 tis.), následná péče nemá DRG. DRG je jako systém velmi citlivý na vstupní data, je spojen s poměrně velkými náklady, je potenciálně zneužitelný ze strany pojišťoven a lékařská péče se při jeho použití ani nezlepšila, ale ani nezhoršila. Podle prof. Fialy se od něj bude v budoucnosti spíše ustupovat.

Závěrem nutno konstatovat, že úhrady zdravotních pojišťoven nemocnicím (podle zdrojů z nemocnic) v r. 2012 znamenají nominální pokles na 99% a faktický reálný pokles úhrad na 93-94% r. 2011. Ministerstvo zdravotnictví přitom uvádí, že ZP dávají nemocnicím úhrady 104-105% referenčního období. Způsob úhrad je tak složitý, že ani samotné zdravotní pojišťovny většinou při použití vyhláškou definovaného vzorečku nedosáhnou stejného výsledku. Tato skutečnost bude důležitá pro možné soudní spory o výši úhrad, kde důležitou úlohu budou hrát soudní znalci posuzující danou problematiku a těch je v našem systému poskrovnu.

Autor: MUDr.Martin Opočenský, Ph.D.