Každoroční sjezd lékařské komory se konal uplynulý víkend v Brně, a jelikož to nebyl sjezd volební, měl relativně klidný průběh. Rozložení sil mezi příznivci stávajícího vedení komory a opozicí, zastupovanou na tomto sjezdu novým ředitelem IKEM a bývalým neúspěšným kandidátem na viceprezidenta ČLK MUDr. Hermanem, ukázalo hlasování o návrhu na změnu programu, jež inicioval právě Herman, kdy tento návrh podpořilo pouze 94 z přítomných 250 delegátů.
Po vyřešení interních otázek práce lékařské komory (schválení nárůstu členských příspěvků o cca 15% a představení nových webových stránek) se sjezd důkladně věnoval aktuálním záležitostem, jako jsou dopady nového zákona o zdravotních službách s povinností přeregistrace všech soukromých zdravotnických zařízení, plnění, respektive potenciální neplnění memoranda přijatého v rámci akce Děkujeme, odcházíme nebo neúměrnému posilování role zdravotních pojišťoven v systému – jejich nové pravomoci pokutovat svého smluvního partnera tj. zdravotní zařízení, s kterým vedou třeba i soudní spory o výšce regulací. Nyní jim nově přijatý zákon dává do rukou silnou zbraň penalizovat „nepohodlné“ zdravotnické zařízení, které jim nenahlásí, např. úpravu ordinačních hodin nebo změnu nositelů výkonů.
Tyto diskuze sledoval celé sobotní odpoledne ministr Heger, který délkou své přítomnosti na sjezdu ČLK zřejmě chtěl kompenzovat skutečnost, že se stávajícím vedením komory vedl poslední oficiální jednání v červnu (!) letošního roku. V jeho hodinu a půl trvajícím vystoupení nezaznělo mnoho nového. Bylo poměrně plné obecných proklamací typu „ problematika tvorby sítě zdravotnických zařízení a pravidel pro další prodlužování smluv se zdravotními pojišťovnami je komplikovaná a obtížně vybalancovatelná.“ Ministr, který sám sebe označil za spíše technokrata než politika, opakovaně odkázal na složitou situaci v koalici a nutnost formy kompromisů s koaličními partnery. Takto reagoval na výtku, proč připustil, aby poslanec Šnajdr vrátil při závěrečném hlasování do zákona paragraf o přeregistraci zdravotních zařízení přesto, že vládní návrh zákona toto nakonec neobsahoval. Optimismus příliš nedodává skutečnost, že v některých důležitých otázkách zjevně ani ministr neví, jaké důsledky mohou schválené změny přinést. Podle jeho názoru totiž bude stačit požádat správní orgán o změnu registrace jednoduchou žádostí s názvem, místem zdravotnického zařízení a předmětem jeho činnosti. Přitom podle komorových právníků ze zákona vyplývá povinnost předložit všechny doklady, jako při registraci zcela nového zařízení včetně provozního řádu schváleného hygienikem atd.. Ministr vystupuje klidným a uvážlivým způsobem a posluchač by rád věřil jeho výrokům, že by „chtěl uspokojit všechny lékaře, pokud by to bylo možné.“ V kontradikci s minulou větou je však patrné, že partneři (jako např. ČLK nebo SAS) nedostávají prostor pro připomínky k tak důležitým dokumentům, jako je návrh nové úhradové vyhlášky (v případě ČLK se tak stalo vůbec poprvé).
„Reformní“ kroky lze hodnotit pouze podle jejich podoby vyjádřené v paragrafovaném znění návrhů zákonu a podle komorového právníka JUDr. Macha se jedná o zákony nápadně podobné návrhům zákonů bývalého ministra Julínka s menšími, ale spíše pozitivními změnami. Co ale přetrvává, je stále zachovaný význam role zdravotních pojišťoven jako klíčového hybatele celého systému, často dokonce i na úkor samotného ministerstva zdravotnictví.
Co nového by mohlo pozitivně v blízké době pozitivně ovlivnit každodenní praxi lékaře?
- Nová a pro lékaře uspokojivě formulovaná definice lege artis postupu: tj. náležitá odborná úroveň zdravotních služeb je taková, která je poskytována podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů a to při respektování individuality pacienta s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.
- Zákonem zakotvená možnost zdědit zdravotnické zařízení provozované fyzickou osobou (žádná změna ohledně převodu a prodeje praxe)
- možnost předat dokumentaci pacienta soudnímu znalci i bez souhlasu samotného pacienta
- právo neposkytnout zdravotní službu při závažném ohrožení zdraví či života zdravotníka
Jako jednoznačné negativně se z krátkodobého a dlouhodobého hlediska ukazuje posilování role zdravotních pojišťoven včetně zákonem výše uvedených pokut, podle sdělení ministra Hegera nová úhradová vyhláška zmrazí výdaje v ambulantní sféře a např. pro oblast komplementu je avizován „mírný pokles“.
MUDr.Martin Opočenský, Ph.D.
RSS/Atom: