Po zasedání ministrů zdravotnictví zemí EU začátkem června v Lucemburku se přiblížila chvíle, kdy bude pacient ze země EU moci čerpat zdravotní péči v členské zemi podle svého rozhodnutí a tato péče bude proplacena částkou rovnající se pojištění v jeho zemi.
Časopis evropské asociace manažerů nemocnic Hospital odhadoval v loňském roce, že celosvětově podniká až 750 tisíc pacientů tzv. medicínskou turistiku a cestuje ze své rodné země za poskytovateli zdravotní péče. Odhadovaný obrat této péče je až 60 miliard dolarů.
Česká republika je v článku Medical Tourism: The International Medical Travel Marketplace označena za jednu z možných evropských destinací (spolu s Maďarskem, Chorvatskem, Litvou, Srbskem, Itálií, Francií a dalšími.
Jaké jsou nejčastěji využívané specializace? Jde především o plastickou chirurgii, kardiochirurgii, kloubní náhrady, bariatrickou chirurgii, gynekologickou péči včetně léčby neplodnosti (operativní změny pohlaví), stomatologickou chirurgii a celkové zhodnocení zdravotního stavu.
Pacienty motivuje k úvahám o vycestování za zdravotní péčí především:
- cena: typickým Američanem cestujícím do zahraničí kvůli zdravotní péči je nepojištěný příslušník střední společenské vrstvy odjíždějící kplánovanému chirurgickému zákroku
- dlouhé čekací doby: státem regulované zdravotnictví typu Velká Británie, Kanada
- nové technologie nedostupné vmístě bydliště: léčba kmenovými buňkami
- legislativně omezené druhy : in-vitro fertilizace dárcovskými pohlavními buňkami
- soukromí: např. odvykací kůra při alkoholové nebo drogové závislosti
- spojení exotického výletu sčerpáním zdravotní péče typu „celkové" zdravotní prohlídky
V souvislosti s medicínskou turistikou se však zmiňuje problém zhoršení dostupnosti zdravotních služeb pro místní obyvatelstvo, což vyvolává obavy především v rozvojovém světě, kde již dnes panují v této oblasti velké rozdíly. Mezi takto navštěvované země bude zajisté patřit Česká republika, stačí si porovnat ceny poskytované zdravotní péče ( viz. náš článek Systémy úhrad ambulantní péče ve Francii). Ministryně zdravotnictví Dana Jurásková prohlásila v Českém rozhlase: „ Ve chvíli, kdy kapacity českých zdravotnických zařízení budou využity maximálně, nemůže dojít k tomu, aby cizinec měl před českým pacientem přednost a jemu se prodlužovala čekací doba", dále uvedla, že národní zákony budou bránit před invazí pacientů do levnějších zemí. Logická je potom otázka, proč by se Evropská unie namáhala s přijímáním této směrnice!
Je nutné zdůraznit, že legislativní proces ohledně návrhu směrnice č.9948/10, týkající se této tzv. přeshraniční péče, která vznikla během španělského předsednictví(http://register.consilium.europa.eu/pdf/en/10/st09/st09948.en10.pdf) bude trvat včetně schvalovací procedury v Evropském parlamentu a v členských zemích podle odhadů až 2 roky.
Autor: MUDr.Martin Opočenský, Ph.D.