Možná i vy patříte k těm, kteří si francouzského lékaře ve své praxi představujete tak, jak ho znáte z francouzských filmů. Klidná čtvrť, měšťanský dům a ordinace spíše připomínající advokátní kancelář a v ní elegantní a klidně vypadající lékař. Odpovídá naše představa skutečnosti?
Pokud tomu zatím tak bylo, v poslední době se situace mění. Typickou ordinaci budeme hledat na předměstí , najdeme v ní spíše lékařku, která bude muset své představy o zaslouženém důchodu opakovaně odkládat. Nebude mít komu svoji praxi předat. Tento vývoj je důsledkem různých vládních opatření jako např. zpřísnění ustanovení numerus clausus, tj. omezení počtu studentů na lékařských fakultách. Podle odhadů způsobí toto opatření do roku 2020 pokles počtu lékařů o 20%. Už dnes je prázdných 300 obvodů praktických lékařů.
Průměrná pracovní doba v privátní praxi ve Francii je nyní 50,6 hodin týdně. Oproti 53 hodinám z roku 1977 je to sice zlepšení, ale v porovnání se zkrácením pracovního týdne na 35 hodin u ostatních zaměstnanců je zátěž lékařů podstatně vyšší. Toto zatížení má dle názorů samotných lékařů vliv na kvalitu výkonu, podle 59% praktických lékařů se kvalita jejich výkonu zhoršila. Zvláště skeptická je „starší" generace lékařů (40-54 let). Podobně skeptická nálada vládne mezi specialisty: 62 % z nich přiznalo obtíže ve vztahu se svými pacienty, 32% potíže s pojišťovnami a 23 % se spolupracujícími nemocnicemi.
Jako hlavní příčiny této chmurné nálady jsou označovány: zhoršení rentability praxí (nárůst výdajů při zmrazení příjmů), zvýšení administrativních nároků, větší očekávání pacientů, kriminalizace povolání a nedostatek času.
Na druhou stranu přetrvává velmi dobrý vztah mezi pacientem a praktickým lékařem, který zůstává jeho průvodcem ve spleti zdravotního systému. Praktický lékaři si stále uchovávají postavení rodinných lékařů. Dnešní medicína ale vědomě omezila individuálně zvolené řešení vedené lékařovou intuicí ve prospěch autoritami zaštítěnými doporučenými postupy. Odborné společnosti tvoří mezinárodní i národní guidelines, které mají v sobě zakomponovány stále rychleji přibývající nové vědecké informace. Ve Francii v poslední době vzniklo až 200 doporučených postupů. Jejich nevýhodou je často příliš veliký rozsah údajů, a tak se stávají málo přehlednými a tedy v praxi málo použitelnými.
V současné době 4 z 10 soukromých lékařů pracuje ve sdružených praxích, protože oceňují význam rychlých mezioborových konzultací. Další výhodou je zajištění kontinuity péče, společné využití pracovních sil jako jsou recepční, společný nákup zdravotnických prostředků ale i odstraňování spotřebovaného materiálu. Francouzi objevili výhody toho, co u nás již dobře funguje.
Novinkou poslední doby je výrazný nástup informačních technologií, v dnešní době je jimi vybaveno až 80% praxí. Úspora času umožňuje větší efektivitu, zabezpečené přenosy dat umožňují konzultace mezi specialisty nebo lékaři a zdravotními pojišťovnami.
Skutečnou hrozbou je nedostatek zájmu mladých lékařů o práci v soukromé praxi, až 90% z nich dává přednost práci v nemocnici. Práce v soukromé praxi je děsí. Systém financování totiž, podobně jako u nás, neřeší problém nucené absence typu dlouhodobého onemocnění nebo mateřské dovolené.
Autor: MUDr. Martin Opočenský, PhD s využitím Médecin de France
RSS/Atom: