eHealth: Naděje nebo nebezpečí?


Evropské dokumentační středisko v roce 2006 zdokumentovalo, že v České republice mělo k dispozici internet 75% lékařů, z nichž ho ke své práci využívalo 68% (v roce 2002 byl internet dostupný pro 58% lékařů, z nichž pro práci ho využívalo 42%). V dubnu 2008 provedla Evropská komise celoevropský průzkum, podle kterého 87% evropských praktických lékařů používá počítač, z toho má 48% širokopásmové připojení. Tento výzkum potvrdil značné rozdíly ve využívání informačních technologií mezi lékaři, nejvíce je používají v Dánsku 91%, nejméně v Rumunsku okolo 5%.

Nejvíce používají praktičtí lékaři počítač k ukládání administrativních údajů o pacientech (80%, z toho 92% rovněž ukládá informace o dg. a lécích), údajů z laboratoří (40%), rtg dokumenace (35%), ke komunikaci s ostatními zdravotnickými středisky (10%).

Elektronické předpisy (ePreskripce) využívá 6% praktických lékařů v EU, nejvíce je rozšířené v Dánsku (97%) a Švédsku (81%).

Dálkové monitorování stavu pacientů je využíváno ve Švédsku, kde tuto službu používá 9% lékařů, Nizozemsku a Islandu (v obou těchto zemích 3%).

Používání informačních technologií si vynutil demografický vývoj evropské populace charakterizovaný stárnutím populace a nižší porodností, dále používání nových technologií v léčbě onemocnění a nové poznatky v medicíně, volný pohyb osob a to jak zdravotníků tak i pacientů, u kterých došlo ke změně jejich postavení díky větší dostupnosti informací.

Mezi hlavní očekávané přínosy informačních technologií patří: větší dostupnost informací (on-line výsledky), zkvalitnění komunikace mezi jednotlivými poskytovateli zdravotní péče, úspora času a nákladů (zrychlení diagnostiky a léčby, podstatné snížení počtu duplicitních vyšetření a preskripce).

Hlavní požadavky na fungování eHealth jsou: návaznost na celý systém eHealth (ePreskripce atd.), bezpečnost přístupu k internetu, možnost sdílení dat s nutností autorizace k jejich přístupu.


Není možno opominout zmínit rizika zavádění eHealth do praxe, která jsou zvláště bezpečnostního charakteru ve vztahu k informacím, které se v daném systému vyskytují, jedná se hlavně o riziko jejich zneužití (neoprávněný přístup, riziko změny údajů či jejich kopírování!). Společným jmenovatelem většiny rizik je selhání lidského faktoru. Lékaři mají vůči svým pacientům odpovědnost za získaná data a proto by selhání této skutečnosti mohlo závažně narušit vzájemný vztah.

Dalším rizikem je odpor veřejnosti, a to i odborné, k zavádění těchto systémů. Zdravotnictví je poměrně konzervativní obor. Rizikem je, i přes důkladnou technickou přípravu, potenciální ztráta dat poškozením hardwaru, výpadkem energie, přírodních katastrof atd. Pouhý výpadek tiskárny dokáže v ambulanci vyvolat pořádný zmatek ( pokles produktivity nekoresponduje s počtem objednaných pacientů).

Rovněž zvýšené nároky na IT gramotnost lékařů nejsou nepodstatné a mohly by být vážnou překážkou zavádění principů eHealth.Při zavádění principů eHealth do praxe je nutno vzít v úvahu cenu tohoto procesu, a to jak pro lékaře tak i pro pacienty. V neposlední řadě je nutno pracovat se stávajícími informačními systémy, do kterých mnozí z nás již investovali významné prostředky.

Příklady připravovaných projektů v eHealth:
epSOS: 12 evropských zemí, mezi nimi i ČR, se spojilo v projektu, jenž umožní přeshraniční výměnu informací ve zdravotnictví - každý stát je zastoupen orgánem státní správy, nejčastěji ministerstvem zdravotnictví, a nestátním subjektem z oblasti zdravotních dat - ČR zastupuje IZIP a.s. Projekt je tříletý, měl by končit v červnu 2011.
centrální úložiště elektronických receptů: zakotveno zákonem o léčivech (zákon č.378/2007 Sb.) - pro lékaře by mělo být hlavní výhodou (podle ředitele SUKL) získání přehledu o vydávání předepsaného léčiva v lékárně, dostupnost informací o medikaci pacienta od jiného lékaře, lékárníkům napojení na centrální úložiště omezí chybovost v základních údajích.


Začátkem února se v Kongresovém centru IKEM konal eHealth day, setkání expertů v dané oblasti ukončené formulací tzv. pražské eHealth výzvy. Jejím cílem je rozšíření eHealth do praktického použití v praxi, je mířena vůči účastníkům ministerské konference „eHealth pro jednotlivce, společnost a ekonomiku", která se bude konat v rámci našeho předsednictví EU od 18.-20.2. v Praze.

Autor: MUDr. Martin Opočenský