Kdo chce do vesmíru, musí být fyzicky i psychicky naprosto v pořádku neboť astronauti, kteří přestáli náročné zdravotní testy, jsou vystaveni v mezinárodní vesmírné stanici ISS doslova nejvyššímu nebezpečí: 400 km nad zemským povrchem ohrožuje jejich těla kosmické záření. Nové testy pomáhají zjistit, kolik záření člověk snese, aby mohl přestát dlouhé kosmické lety.
Vesmír není vhodným životním prostředím. „Kosmické záření je pro člověka ve vesmíru zdrojem nebezpečí a jeho zdravotní zátěž určuje délku dlouhodobých misí", říká Steffen Leuthold z brémské firmy OHB Systems. Tento brémský podnik spolu s univerzitou v Kielu a Německých centrem pro vzdušné a kosmické testy (DLR) vyvinuly měřící přístroj pojmenovaný DOSIS, který již vysílá první data z evropského ISS - výzkumného modulu Columbia směrem k zeměkouli. Výzkumníci se snaží zjistit, jak by se astronauti mohli před zářením chránit a prodloužit tak svůj pobyt ve vesmíru.
Na oběžné dráze stanice ISS je ochrana zemským magnetickým polem podstatně menší než na Zemi a tenká venkovní slupka stanice odstíní pouze určité množství záření. Kosmická plechová konstrukce má však také prostory, které jsou lépe zajištěny. „Zde se mohou astronauti ukrýt, když je intenzita záření příliš vysoká", objasňuje Leuthold užitečnost přístroje.
Problémem jsou ve skutečnosti dlouhodobé lety neboť při dosud relativně krátkých „návštěvách"
ve vesmíru se zdá, že kosmické záření nenapáchalo žádné větší škody nikomu z cca 800 astronautů.
Podle Volkera Damanna, vedoucího lékařského oddělení Evropské kosmické organizace ESA: „Dosud nemáme žádné zprávy o přibývání případů rakoviny. To však ale může spočívat i v tom, že uchazeči o místo astronauta musí být mimořádně zdraví, aby vůbec byli přijati". Podle tohoto kritéria pak ESA představila 6 nových astronautů - pět mužů a jednu ženu. „Byli vybráni po četných vyšetřeních z 8 500 uchazečů", říká Damann. Psychologickými testy prošlo 200 lidí, kteří vykazovali excelentní „kognitivní vlastnosti", mohou vykonávat více věcí současně a mají neomylnou schopnost zorientovat se ve vesmírné „tmě". Podle Assessment Center navíc psychology přesvědčovali o schopnosti prosadit se a stejně tak se podřídit ostatním. Navíc se museli prezentovat komunikačními schopnostmi a prací v kolektivu. A tak zůstalo ještě 50 uchazečů. „Teprve pak následují skutečné lékařské testy", uvedl Damann. „Náklady představují 10 000 euro na uchazeče a s angiografií a kolonoskopií se ocitáme na eticky nejistém poli, jelikož uchazeči zpravidla nejsou nemocní. Proto nechceme vyšetřovat stovky lidí". I když jsou uchazeči zdraví, zkoumá se, kdy, kdo a proč by mohl onemocnět.
Nakonec zbylo 25 zájemců, kteří jsou v podstatě všichni schopni velkého letu. Potom činitelé ESA na základě profesionálních pohovorů vybrali těch 6 správných, pět mužů a jednu ženu ve věku 29 až 39 let.
Jestliže se již jednou ocitnou na ISS, zkoumá se dále, jak dlouho tělo akceptuje pobyty v kosmu. „V současnosti zkoumají astronauti Robert Thirsk a Frank De Winne, zda a jak ovlivňuje dlouhý pobyt ve vesmíru trojdimensionální vnímání lidí", objasňuje Steffen Leuthold. Předtím se zabývali pokusy se spotřebou soli a tekutin v kosmu a otázkou jak se vyrovnává srdeční výkon a krevní tlak s chybějící zemskou tíží. Na příštím úkolu se již pracuje: Flywheel OHB - Trimm - Dich přístroj proti chřadnutí svalů a kostí astronautů.
Autor: RNDr.Jan Hrubý
RSS/Atom: