Devastující zemětřesení na Haiti zabilo 12.ledna 2010 i mnoho místních lékařů a zdravotních sester, proto se do popředí dostala úloha americké dobročinné zdravotnické organizace Partners in Health, respektive její místní pobočky s názvem Zanmi Lasante (ZL), jejíž infrastruktura nebyla výrazněji zasažena.
Tato organizace pracuje na Haiti od roku 1987 a cílem jejích zakladatelů, v čele s Dr. Paulem Farmerem, bylo vytvořit síť 12 zdravotnických zařízení, ve kterých pracují v absolutní většině převážně Haiťané a která poskytuje zdarma péči nejchudším obyvatelům. Pracuje v ní přes 120 lékařů, 600 zdravotních sester a přes 2000 vyškolených zdravotnických pracovníků. Před zemětřesením se dařilo poměrně úspěšně bojovat s AIDS, rezistentní TBC, zajišťovat vakcinaci širšího obyvatelstva, dodávat pitnou vodu pro nejchudší obyvatelstvo a dokonce i zajišťovat ubytování a vzdělávání. Organizace úzce spolupracuje s místním ministerstvem zdravotnictví a je financována sponzorskými dary.
Právě pracovníci Zanmi Lasante byli mezi prvními, kteří po zemětřesení začali pomáhat. Dr. Louise Ivers z Harvard Medical School se právě v době, kdy zemětřesení začalo, účastnila semináře Organizace Spojených národů o připravenosti na krizové situace (jaká to ironie osudu). Potom co se jí podařilo utéct z třesoucí se budovy, kde se seminář konal, začala okamžitě na chodníku přikládat improvizované dlahy. Během následujících 4 dnů ZL vytvořila 4 mobilní kliniky a nejenže pokračovala ve své každodenní činnosti, která spočívá v ošetřování několika stovek nemocných a distribuci léčiv až několika tisícům obyvatel, tak se dokázala postarat i o tisíce zemětřesením zraněných obyvatel.
Prostřednictvím organizace Partners in Health začala proudit pomoc od 153 partnerských organizací, od výrobců zdravotnické techniky počínaje až po americké lékařské fakulty konče. Během následujících 3 týdnů se uskutečnilo přes 70 letů se zdravotnickou pomocí a 205 dobrovolníky, často tvořící celé chirurgické týmy. Během prvních týdnů dokázala tato organizace zajistit chod 24 operačních sálů s nepřetržitým provozem. Po příjezdu americké lodní vojenské nemocnice Comfort, 8.den po zemětřesení, organizovala třídění pacientů určených k další léčbě.
Hlavní nemocnice v Port-au-Prince - University Hospital - se po zemětřesení ocitla ze ¾ v troskách, ale úsílím organizací, jako jsou Inernational Medical Corp, Médecin du Monde, Norský a Kanadský červený kříž, Mount Sinai Hospital, a místních zdravotnických pracovníků se podařilo obnovit její činnost.
Ačkoli lze konstatovat, že mezinárodní zdravotnická reakce na zemětřesení byla chvályhodná i poměrně rozsáhlá a zajisté pomohla zachránit mnoho životů (počet obětí zemětřesení se odhaduje na 200 tisíc), při včasné zdravotnické pomoci jich mohlo být zachráněno více.
Proč tomu tak nebylo?
Hlavní příčinou je nesmírná a dlouhodobá chudoba na Haiti, která sebou nese nestabilní stavby a nedostatečné vybavení úřadů, které byly nešťastně nakumulovány v hlavním městě v blízkosti epicentra zemětřesení. Po jejich destrukci chyběla poměrně dlouhou dobu řídící role státu. V této souvislosti je potřeba se zamyslet nad samotnou organizací pomoci chudým tohoto světa, vždyť ve chvíli zemětřesení působilo na Haiti až 10 tisíc (!) různých dobročinných organizací, které spolu až na výjimky příliš nespolupracovaly a bohužel nespolupracovaly ani s místními úřady (vysvětlením byla obava ze zkorumpovaných úředníků). Jejich určitě chvályhodný boj s chudobou se proto někdy míjel účinkem. Koordinace činnosti těmi nejúspěšnějšími, jako je organizace Partners in Health, je jednou z cest (http://www.standwithhaiti.org/haiti).
Autor: MUDr. Martin Opočenský, PhD s využitím NEJM
RSS/Atom: