Preventivní vyšetření sportovců: Ano či ne?


Při počtu registrovaných sportovců má tato otázka nejen zdravotní, ale i ekonomické dopady. Jen fotbalový svaz v ČR má přes půl miliónu registrovaných fotbalistů. Z dostupných literárních údajů je roční mortalita u sportovců 1,5/100 tisíc (sportujících) obyvatel (Maron, 2009).

U mladých jedinců s nediagnostikovaným srdečním onemocněním se relativní riziko kardiovaskulární události zvyšuje cvičením 2,5x, u starších dokonce až 10x. U mladých lidí je přes 80% náhlých úmrtí způsobeno vrozeným onemocněním.  Jsou to především postižení srdečního svalu: hypertrofická kardiomyopatie, vrozené abnormality (anomálie koronárních tepen, Marfanův syndrom a arytmické  příčiny - dlouhé QT intervaly, Brugada syndrom). Podle statistik mají 88%  náhlých srdečních úmrtí na svědomí arytmie. Podstatně více jsou ohroženi muži, riziko náhlého úmrtí je 9:1 v neprospěch mužů. Je otázkou, zda tento poměr není ovlivněn tím, že muži častěji dosahují hodnot odpovídajících maximální zátěži, resp. sportují ve fyzicky náročnějších odvětvích.

Výše zmíněný Barry J. Maron z Minneapolis Heart Institute Foundation zpracoval data z registru mladých sportovců z let 1980 a 2008 a to ze stále populárnějšího  sportu v USA, kterým je lacrosse.  Zjistil, že u tohoto sportu je přítomna podobná četnost výskytu náhlých úmrtí (23 studentů středních škol) s jednou výjimkou: 10 z nich zemřelo v důsledku úderu do hrudníku tzv. commotio cordis, což  nelze označit za vrozenou, resp. preventabilní příčinu. Čtyři ze zemřelých byli brankáři a měli standardní výstroj včetně krytu hrudníku.

Zatím k této otázce neexistuje jednoznačný postoj.  Jsou země, jako Itálie, která  své sportovce plošně vyšetřuje. Ve Velké Británii je lékařské vyšetření podmínkou souhlasu s boxováním, ale plošné vyšetřování není doporučováno. Argumentace kritiků plošného vyšetřování je následující: je to drahé, může vést k falešně pozitivním výsledkům a může mít negativní psychologické důsledky. Další závažné důsledky mohou být i sociální, jako zákaz vrcholových aktivit v pozdějším věku.

Případy jako byl talentovaný fotbalista Antonio Puerta z FC Sevilla jsou však mediálně velmi sledovány a opětovně vedou k otázkám z našeho titulku. Nejde jen o vrcholné sportovce, kteří jsou více na očích a u nichž velká zátěž vede k jakémusi předchozímu přirozenému výběru , neboť těžko lze předpokládat, že lze vrcholných výkonů dosáhnout s preexistujícím  srdečním onemocněním. V první řadě jde o desetitisíce a statisíce výkonnostních sportovců.

Naopak ti, kteří doporučují plošné vyšetřování, argumentují prospěšností fyzické aktivity v dnešní době s převažujícími sedavými profesemi a právě negativním dopadem zmiňovaných náhlých úmrtí sportovců na ochotu veřejnosti sportovat.

Argumentace pro oba názory je rozsáhlá a mimo jiné se zmiňují negativní dopady zejména vrcholového sportu (viz. náš článek Dopady vrcholového sportu na zdraví).

Důležité je vždy porovnávat kvalitu života u neaktivních a sportujících jedinců a riziko mortality a morbidity.

Evropská kardiologická společnost vydala svá doporučení pod názvem Task Force on Sudden Cardiac Death of the European Society of Cardiology(http://eurheartj.oxfordjournals.org/cgi/reprint/22/16/1374).


Autor: MUDr.Martin Opočenský, PhD s využitím European Heart Journal