Zdravotnictví a reforma jsou dvě slova, která musí strašit ve snech politiky nejenom u nás, ale na celém světě. Posledním důkazem je propad popularity amerického prezidenta Obamy, který je přičítán jeho úporné snaze o změnu podoby amerického zdravotnictví. V každé zemi probíhají diskuze různým způsobem a někde ani neprobíhají. V uplynulých týdnech se v americkém tisku navrhované změny rozebíraly ze všech stran, zajímavý pohled přinesl New England Journal of Medicine ve svém článku „American Values and Health Care Reform".
Není překvapivé, že na prvním místě je zmíněna „svoboda", hodnota o které zvláště Američané hodně mluví. Svoboda zvolit si svého lékaře, ale i svoboda lékaře vybrat si místo své praxe a své pacienty. Samotní Američané si uvědomují, že i jejich systém umožňující se nepojistit a nést důsledky tohoto rozhodnutí na svých bedrech, je při některých okolnostech omezující. Svobodná je totiž i volba zdravotní pojišťovny ve výběru svého pojištěnce, což pojišťovnám umožňuje odmítnout nového, závažně chronicky nemocného pojištěnce. A tak zaměstnanec s kvalitní pojistkou pro sebe a svoji rodinu od svého zaměstnavatele a např. závažným onemocněním svého dítěte, bude velmi zvažovat, zda začne podnikat či bude cokoliv měnit. Přesto, že bude mít skvělý podnikatelský nápad.
Mezi hodnoty, které má v sobě zahrnovat systém zdravotní péče podle amerických představ, určitě patří následující: spravedlnost, odpovědnost, medicínský pokrok, nenarušitelnost soukromí a poctivost lékařů. K zajištění takto postaveného systému je zapotřebí odpovědět na 2 základní otázky.
Má se stát zdravotní pojištění povinností pro každého Američana?
Pro nás těžko představitelná otázka, která však v zemi, kde žije cca 20-30% obyvatel bez zdravotního pojištění, je nanejvýš aktuální. A má i zcela konkrétní politické dopady. Podle výzkumů veřejného mínění je většina Američanů se systémem zdravotní péče spokojena a tak nerozumí zcela pořadí priorit Obamovy administrativy v době, kdy nezaměstnanost po dlouhé době překonala 10% hranici. Navíc tzv. The Emergency Medical Treatment and Labor act zajistí akutní, neodkladnou péči i nepojištěnému a nemajetnému Američanovi. V tom často spatřují Američané odpovědnost a spravedlnost. Na druhou stranu je nutné zdůraznit, že podle odhadů Institute of Medicine každoročně zemře až 20 tisíc lidí, protože jim chybí zdravotní pojištění.
Jak zajistit „moudré" využití prostředků vydaných za zdravotní péči?
Kongresem navrhované změny mají za svůj hlavní cíl zajistit všeobecnou dostupnost zdravotní péče a snahu o zefektivnění poskytované zdravotní péče v nich však lze tušit spíše mezi řádky. Je totiž velmi těžké dát konkrétní obsah pojmům jako kvalita, efektivita atd. V této souvislosti je připomínána odpovědnost samotných lékařů na struktuře výdajů za zdravotní péči. V samotných Spojených státech existují až 30% regionální rozdíly ve výdajích za zdravotní péči a to bez zjistitelných dopadů na úspěšnost pokytutnuté péče. Autor dalšího článku v NEJM Dr. H.Brody navrhl, aby každá odborná společnost sestavila svůj seznam Top Five List , který by obsahoval pět často navrhovaných diagnostických nebo léčebných postupů, které jsou ordinované a kterým zároveň chybí jednoznačný průkaz efektivity. Jako příklad uvedl artroskopickou chirurgii u osteoarthritidy kolenního kloubu nebo častá CT vyšetření, která navíc zatěžují i radiační zátěží.
Sledování složitého procesu přijímání zdravotnické reformy v USA se všemi jejími peripetiemi není pro nás po loňských zkušenostech se zdravotnickou reformou v ČR ničím novým. Novým však je úroveň argumentace a hlavně hloubka, se kterou se zejména odborná veřejnost zamýšlí nad jejími možnými dopady. Jak ukazuje aktuální stav projednávání po ztrátě těsné demokratické většiny v Senátu (prohrou v doplňujících volbách v Massachussets), je možný i podobný konečný výsledek. Rozdíl oproti situaci u nás je ale podstatný, po této dlouhé debatě zůstanou na stole argumenty a otázky, které budou moci použít následující generace.
Autor: MUDr. Martin Opočenský
RSS/Atom: