Lobbismus a reformy zdravotní péče


Článek v časopise Time s názvem „You don´t know him but he may be the biggest winner in U.S. health-care reform. So who loses?" otevřel oči všem těm, kdo si myslí, že role lobbistů v dnešní politice je přeceňována. Kdo se bude utěšovat tím, že problém se týká pouze situace v USA, zřejmě neměl možnost si alespoň krátce promluvit s některým z našich politiků. Lobbisté jsou běžným jevem i u nás a zastupují zájmy těch, kdo je zaplatí.

Výše zmíněný článek popsal roli lobbistů při tvořící se reformě zdravotní péče v USA. Za hlavního „vítěze" je označován John Greenwood. Tento bývalý republikánský kongresman za Pensylvánii se stal vedoucím představitelem Biotechnology Industry Organisations (BIO), která sdružuje farmaceutické firmy, jejichž produkty lze označit jako tzv.biologickou léčbu. Tomuto druhu léčby je připisována zářná budoucnost, přitahuje pozornost velkých investorů, zajisté i proto, že tzv. biologické léky stojí v průběhu léčby 20x více než běžné léky. Dnes tvoří preparáty jako Enbrel (etanercept) či Humira (adalimumab) v léčbě revmatoidní arthritidy nebo Avastin, monoklonální protilátka proti VEGF. klíčovému faktoru angiogeneze, cca 20% léků na trhu. V blízké době (rok 2015) by to mělo být ale až 50% léků nově registrovaných z této kategorie. Dnes je ve vývoji přes 630 léků určených k léčbě cca 100 onemocnění. Léčba těmito preparáty je opravdu drahá: roční léčba karcinomu prsu Herceptinem (trastuzumab) stojí 48 tisíc dolarů, Ramicade (infliximab) k léčbě revmatoidní arthritidy přijde na 20 tisíc dolarů ročně.

Cože to dokázal výše zmíněný lobbista? Lékům ze skupiny tzv.biologických léčiv se podařilo zákulisním jednáním zajistit 12letou ochranu před jejich generickými náhradami. Firmy vyvíjející tyto preparáty jsou často financovány fondy rizikového kapitálu, které pochopitelně očekávají návratnost svých prostředků. Zároveň je ale nutné zdůraznit, že generické preparáty nyní představují 70% trhu v USA a podle odhadů v minulém desetiletí ušetřily pacientům i státním orgánům až 734 miliard dolarů. Tato situace je ideální k popisu „souboje" jednotlivých zájmových skupin.

Podle jednoho z ekonomů, se kterými hovořil TIME, biologické firmy disponují prostředky, které jim umožňují "zaplatit každému". Proto je těžké nalézt opravdu nezávislý názor. K pochopení názorů, které obhajují jednotlivé zájmové skupiny, je potřeba znát jejich ekonomické zázemí. Např. skupina National Health Council, která zastřešuje 50 největších organizací typu american Cancer Society nebo National Kidney Foundation, napsala členům Kongresu, že je v zájmu 133 miliónů Američanů žádat o desetiletou ochranu dat. Přitom více než polovina rozpočtu této organizace pochází z rozpočtu farmaceutických společností a PhRMA (Pharmaceuticals Research and Manufactures of America). Tato organizace „bombardovala" v minulých týdnech Kongres stanoviskem ekonoma Duke University Henry Grabowského, který prosazoval „spravedlivou ochrannou lhůtu na cilivá data". Jeho práce je však subvencovaná PhRMA a dvěma pacientskými organizacemi. Jedna z nich RetireSafe získává pravidelnou subvenci na svůj provoz od firmy Pfizer.

Druhá strana však rovněž nezahálí. Např. generická Teva Pharmaceuticals věnovala na lobbing cca 2 milióny dolarů. Mimo jiné slouží k oponentuře názorů, které zastává Henry Grabowski. Generické firmy jsou napojeny na organizace typu American Association of Retired Persons, odbory, zdravotní pojišťovny a na zdravotní reformu podporující organizace.

Před americkými zákonodárci stojí nyní základní rozhodnutí: jak nastolit rovnováhu konkurenčního prostředí a přitom nezahubit inovativní procesy ?


Autor: MUDr. Martin Opočenský s využitím TIME Magazine