Ostatní

V červnovém čísle JAMA R. Smith-Bindmanová  spolu s kolegy publikovala studii, ve které prokázala významný nárůst používání zobrazovacích metod typu CT, NMR, USG a PET pomocí srovnání let 1996 a 2010 v 6 systémech tzv. integrované péče (HMO). V těchto systémech, ale také například i v Medicare, neplatí jednoznačný ekonomický impuls k jejich používání, protože úhrada není prováděna systém „fee for service“. Mezi dalšími možnými příčinami uvedeného nárůstu počtu zobrazovacích metod je uváděn pokrok v technologiích vedoucí k rozšíření jejich klinického využití, poptávka po těchto metodách ze strany lékařů, ale i pacientů, kdy se jedná o tzv. defenzivní způsob praktikování medicín.  

Počet CT vyšetření se v uvedeném období ztrojnásobil (z 52 na 149/1000 dospělých za rok), NMR zčtyřnásobil (ze 17 na 65/1000 za rok), USG zdvojnásobil (ze 134 na 230/1000 za rok), PET (z 0.24 na 3/1000 za rok). V absolutních číslech se počet CT vyšetření v USA zvýšil z 3 miliónů ročně v roce 1980 na 80 miliónů v roce 2010. Každý desátý Američan tedy jednou za rok podstoupí CT vyšetření.

Když dnes chtějí čeští vědci ze svých objevů udělat lék, zahraniční farmaceutické firmy jim často ani neodpovědí na e-mail. Na americký trh jim proto nedávno zkoušel pomoci i sám ministr zdravotnictví Leoš Heger, když s nimi na konci března společně obcházel stánky na česko-amerických technologických dnech v Chicagu. Profesor Antonín Holý však byl jiný případ. 

Jeho léky už šest let pomáhají nakaženým virem HIV po celém světě a kalifornskáfarmaceutická firma Gilead Sciences za licenci profesora Holého ochotně platí desítky milionů dolarů ročně. A svůj věhlas potvrdil znovu včera. Paradoxně zrovna den poté, co slavný český chemik zemřel, americké úřady schválily užívání léku Truvada pro prevenci nákazy HIV.

Firma GlaxoSmithKline a univerzita Yale se dohodly na dalším společném vývoj zcela nově definované skupiny léčiv pomocí PROTAC technologie – tzv. chimerické molekuly ovlivňující proteolýzu (proteolysis targeting chimeric molecules). Tato technologie pomáhá odstraňovat kauzální proteiny, respektive jejich části působící onkologická a zánětlivá onemocnění. GSK výsledky základního výzkumu použije k výrobě jednotlivých léků a Yale bude mít z každého léku svá procenta. 

Výsledky jedné z největších studií v léčbě srdečního selhání WARCEF (Warfarin and Aspirin for Reduced Cardiac Ejection Fraction) byly nedávno publikovány v NEJM. Tato desetiletá studie ukázala, že při užívání podstatně levnějšího aspirinu bylo roční riziko úmrtí, cévní mozkové příhody a mozkového krvácení srovnatelné s warfarinem (7.93 proti 7.47%).

Kdo po roce opět navštívil sympozium pořádané Kardiologickou klinikou 2. lékařské fakulty, nemusel díky přednášejícím hostům rozhodně litovat. Moderní trendy v kardiovaskulární medicíně, jak zní podnázev sympozia, byly prezentovány kvalitními řečníky a přehledným způsobem, což napomáhá jejich zavádění do každodenní praxe. Oproti podobným sympoziím zde nechybí důraz na mezigenerační předávání zkušeností, přednášky prof. T. Klímy- kardiovaskulárního patologa pracujícího od r. 1968 v Texas Heart Institute a doc.V. Červenky- jednoho ze zakladatelů naší intervenční kardiologie, nám připomínají složitou cestu, kterou musely projít dnes rutinní metody, jako jsou endomyokardiální biopsie (nezbytná pro prevenci rejekce štěpu po transplantace srdce) a perkutánní koronární intervence.

V úvodní sekci věnované kardiovaskulární chirurgii dále vystoupil prof. R. Lischke z III. chirurgické kliniky FN Motol s velmi zajímavou přednáškou přibližující aktuální stav transplantace plic u nás a ve světě.