Medop

Před přibližně 25 lety byl v jedné americké nemocnici zaznamenán významný rozdíl mezi jednotlivými etnickými skupinami v počtu indikací aortokoronárního by-passu. Ač byl tento závěr posléze zpochybňován, během doby postupně přibývala data, která potvrzovala znevýhodňování černošské a hispánské populace při čerpání zdravotní péče v USA.

Odpovídají tato pozorování skutečnosti a jaké jsou hlavní příčiny?
Za prvé, existuje zřetelně vyšší zastoupení rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění u výše uvedených etnik - mezi černochy je více hypertenze, diabetu a obezity. Metabolický syndrom je podstatně častější mezi černochy a Hispánci než u bělošské populace.

Prognóza: Nemocných v ČR začne přibývat po stovkách měsíčně. Vakcína by stát mohla přijít až na jednu miliardu korun.
Virus H1N1, známý jako nositel tzv. prasečí chřipky, o sobě v Česku dává vědět s čím dál větší razancí. Zatímco ještě na konci května úřady na českém území evidovaly jediného nakaženého, v půlce července jich bylo jednadvacet a na konci minulého měsíce počet pacientů stoupl na sto čtyři. Jen za posledních pět dnů se toto číslo navýšilo o devatenáct. Ministerstvo zdravotnictví včera potvrdilo, že Česko má ke včerejšímu dni sto třicet pět pozitivních případů této nemoci.

Touto otázkou se zabývá mnoho lékařů sloužících na ambulancích zejména ve velkých městech, kteří pacientům a jejich příbuzným neustále vysvětlují, že mají dvě volná lůžka pro nadcházející noc a proto jsou nuceni odeslat pacienta, jehož stav to umožňuje, dle „spádu". Přitom často i vedení jednotlivých zařízení přehlíží existenci tzv. uličníků, podle kterých je např. Praha rozdělena dle spádu do jednotlivých nemocnic a hrozí postihem svým zaměstnancům, kteří pravidlo dodržují. Často tak činí i Rychlá záchranná služba, pokud jí to umožňuje zdravotní stav pacienta.

Jak tento problém upravuje naše legislativa?

Příspěvkem do nedávno vedené diskuze o postavení lékařek, tentokrát více z jejich úhlu pohledu, je nedávno publikovaný článek od Kathrin M. Troppmannové z UC Davis Medical Center v Sacramentu, který vyšel v červencovém čísle časopisu Archives of Surgery.

V průběhu posledních třech desetiletí se množství lékařek na chirurgii zvýšilo, přestože práce na chirurgii má významný dopad na jejich osobní život. Značné množství akutních pacientů, velká odpovědnost ve službách a často nepravidelná pracovní doba, to jsou některé z důvodů, proč je práce na chirurgii tak obtížná.