Zdravotní politika

Rakouské zdravotnictví a jeho financování je sociálně orientované, založené na principu solidarity. Jedná se ale při tom o zásady slučitelné s výkonem a vlastní zodpovědností. Obojí kompetence jsou pokládány za důležité součásti systému.

Cílem trvalé reformy rakouského zdravotnictví musí být rovný přístup všech pojištěnců k lékařské péči na vysoké úrovni a zajištění ochrany etických zásad a nezávislosti lékařů. Lékaři na základě odborné kompetence a politici na základě zdravotně-politické kompetence (a ne ekonomové) mají rozhodovat o rozsahu výkonů a péče o pacienta. Zachování a navrácení zdraví jsou úlohou a zodpovědností lékařského stavu, který se cítí zodpovědný za konstruktivní spolupráci na reformách zdravotnictví.

Po tomto konstatování prezidenta Americké kardiologické společnosti (American College of Cardiology - ACC) Dr. Weavera sál Kongresového centra v Orlandu při výročním 52.sjezdu amerických kardiologů zašuměl. Z publika však čišel souhlas neboť účastníci si dobře uvědomovovali, že systém spotřebovávající 16,5 % HDP na zdravotní péči (více než za potraviny) zároveň vykazuje nepřijatelnou četnost úmrtí, kterým by se dalo prevencí zabránit a vysokou dětskou mortalitu. Tempo růstu těchto výdajů překračuje tempo růstu HDP o 2,5% a tak lze odhadnout, že by se při zachování tohoto trendu v roce 2050 v USA vydávalo 40% HDP.

Podle odhadů našich předních ekonomů (viz. článek Ekonomické výhledy: Délka ekonomické recese) potrvá období recese nejméně do konce roku 2009 s dalším velmi nejistým vývojem. Propad příjmů zdravotnch pojišťoven je realitou a je podmíněn narůstajicí nezaměstnaností, jednou z charakteristik současné krize. Ač je zdravotnictví citlivou politickou otázkou s potenciálem rozhodovat volební klání (viz. krajské volby v roce 2008), lze s jistotou očekávat dopady i zde neboťvýznamný rozsah stávající krize potvzuje většina ekonomických parametrů. A nezabrání tomu zřejmě ani níže uvedená opatření.