Medop

Struktura sítě zdravotnických zařízení a jejich pracovníků v ČR v roce 2009

Článek - 7.04.2011 | Nemocnice

Koncem roku 2009 tvořilo síť zdravotnických zařízení v ČR 27 959 subjektů, z toho více než 19 824 samostatných ordinací (oproti předchozímu roku nárůst o cca 120).

Ve všech zařízeních pracovalo v přepočtu na celé úvazky téměř 45 200 lékařů ( v roce 1970 21 969) a zhruba 106 800 sester a porodních asistentek (tzv. zdravotnických pracovníků nelékařů s odbornou způsobilostí - ZPBD).

V průměru připadalo v ČR na 1 lékaře 233 obyvatel.

Jak ovlivnit Jet Lag syndrom?

Článek - 4.04.2011 | Ostatní

V dnešním globalizovaném světě je překonávání velkých vzdáleností a mnoha časových pásem pro ty, kteří se nebojí letadel skoro samozřejmostí. Uvádí se, že každoročně až 30 miliónů Američanů překročí vzdálenost 5-ti a více časových pásem. Někteří se však velmi potýkají se syndromem, který se nazývá jet lag. Je to v podstatě spánková porucha vzniklá překračováním časových pásem rychleji než je schopnost organizmu reagovat příslušnou změnou nastavení svého biorytmu. Centrum, tzv. cirkadiálního rytmu sídlí v suprachiasmatické oblasti hypotalamu, je synchronizováno na cyklus den-noc. Znovunastavení nebo-li resetování endogenních signálů udržujících bdělý stav a naopak nástup a kvalita spánku je otázkou několika dnů.

Je přípustné pacientovi zamlčet některé informace?

Článek - 31.03.2011 | Ostatní

New England Journal of Medicine se tomuto důležitému tématu věnoval v minulém roce v článku Witholding Information from Patients – When Less is More (Ronald M. Epstein a spol.). Zde přinášíme několik klíčových myšlenek obsažených v článku.

Autoři úvodem zdůrazňují význam pravdivého a co nejúplnějšího sdělení zjištěných skutečností lékařem pacientovi nezbytné pro to, aby mohl se svojí nemocí aktivně bojovat. Toto je podstatou široce uznávaného etického principu autonomie. Zároveň je však potřeba další ze 4 základních principů a to princip beneficience, tj. kladného vztahu k pacientovi se snahou mu maximálně pomoci a hlavně princip non-maleficence, kdy je potřeba se vyhnout nejčastějším prohřeškům lékařů vůči pacientům.

Lékařské platy v USA po ukončení rezidentury

Článek - 28.03.2011 | Zdravotní politika

Americký měsíčník Health Affairs nedávno uveřejnil výsledky průzkumu provedeného u lékařů, kteří ukončili svoji rezidenturu ve státě New York a který se týkal převážně platových podmínek v jejich prvním zaměstnání. Ukončení rezidentury lze u nás přibližně přirovnat  k získání specializované způsobilosti v oboru, tj. podle oboru 10.-12. rok od zahájení lékařského studia. Od té chvíle je lékař v USA, ale i u nás, již plně odpovědný za svoji práci a pracuje zcela samostatně.

Únor 2011: Novinky z farmaceutického průmyslu II

Článek - 23.03.2011 | Ostatní

Podle americké společnosti Biotechnology Industry Organizations byla pouze jedna látka z 10 těch, které vstoupily v letech 2003-2009 ve svém vývoji do klinických studií nakonec schválena v USA k používání. Zatím se mluvilo o úspěšnosti 1 ku 5-6 zkoumaným látkám. Podle údajů FDA bylo schváleno 9% látek, které vstoupily do studií I. fáze, větší šance měly látky o větší molekulové váze. Nejsložitější je cesta od vývoje ke schválení onkologických preparátů, přitom se v současné době jedná o nejzkoumanější oblast.

Vědecky potvrzeno: Placebo- efekt funguje!

Článek - 21.03.2011 | Ostatní

Placebo funguje lépe než se předpokládalo, to naznačuje stanovisko vědecké rady Spolkové lékařské komory (BÄK), které bylo publikováno. „Nasazením placeba lze požadovaný účinek léčiv posilovat, nežádoucí účinek snížit a redukovat tak zdravotnické náklady“, zdůraznil  Robert Jütte, historik lékařství a vedoucí příslušné pracovní skupiny vědecké rady Spolkové komory. „Placebo účinkuje silněji a komplexněji, než se dosud předpokládalo. Jejich používání  má v lékařské praxi enormní význam“, podtrhl Christoph  Fuchs, hlavní jednatel Spolkové komory.

Placebo je téměř pro každého pojmem. Mnozí jej používají jako synonymum pro neúčinnost nebo jen domnělý účinek.  Podle vědeckého stanoviska je takové posuzování placeba v lékařství nesprávné.

Prevence je dobrý byznys. Hlavně u VZP

Článek - 18.03.2011 | Zdravotní politika

Neuběhl ani měsíc od podepsání smlouvy a firma Akademos už poslala do Všeobecné zdravotní pojišťovny dvě faktury.

Nárokovala si celkem 6,15 milionu korun, aniž by jakkoliv doložila, co za těch třicet dní vlastně vykonala.

Začal se psát příběh dalšího preventivního programu největší zdravotní pojišťovny v Česku, který ukazuje na skryté finanční rezervy českého zdravotnictví. VZP totiž investuje stovky milionů korun do prevence a propagace, aniž by bylo možné zkontrolovat, jestli byly peníze vynaloženy hospodárně.

Únor 2011: Novinky z farmaceutického průmyslu I

Článek - 13.03.2011 | Ostatní

Světová zdravotnická organizace požaduje další vyšetření možné souvislosti vzniku narkolepsie a preventivního očkování vakcínou proti prasečí chřipce Pandemrix od firmy GlaxoSmithKline. Celkově bylo podáno v 47 zemích světa 31 miliónů dávek Pandemrixu a výroci bylo v této souvislosti hlášeno 162 případů narkolepsie, přitom 70% těchto případů bylo popsáno ve Finsku a Švédsku. Ve skupině 4-19 letých byl zaznamenán 9x větší počet případů než frekvence 1:12 tisíc u nevakcinované skupiny. GlaxoSmithKline odmítá předčasné závěry ohledně vakcíny Pandemrix a upozorňuje na probíhající vyšetřování vedené evropskou agenturou pro léčiva EMEA.

Kardioprotektivní účinek alkoholu potvrzuje velká metaanalýza

Článek - 9.03.2011 | Ostatní

Pokud ošetřující lékař dostane přímou otázku na vztah alkoholu a riziko infarktu myokardu bude muset, po zveřejnění rozsáhlé metaanalýzy v British Medical Journal (http://www.bmj.com/content/342/bmj.d671.full), odpovědět podle pravdy, že se riziko u konzumentů 1-2 „drinků“ denně snižuje o 30% oproti striktním abstinentům. Drinkem jsou myšleny 1,5  dcl vína nebo 0,4 dcl lihoviny s 40% alkoholem či 0,33 l 12oC piva (vše s cca 12,5 g alkoholu).

Jak zvýšit efektivitu práce v nemocnicích?

Článek - 7.03.2011 | Nemocnice

Pokud se u nás bude realizovat plán na omezení počtu akutních lůžek bude nezbytnou součástí tohoto procesu i zvýšení efektivity práce v našich nemocnicích. Situace se bude podobat tomu, co dnes řeší v USA. Tam je však snaha o účelné využití nemocničních kapacit dána obavou z přetížení systému daným prudkým nárůstem počtu zdravotně pojištěných Američanů v případě, že se uskuteční Obamova reforma zdravotní péče. A to v situaci prodlužující se délky života spojené s dalšími nároky na výdaje na zdravotní péči. V USA jsou navíc velké obavy z důsledků epidemie obezity, která tuto zemi postihla.

Jak řešit zastropení finančních prostředků, zvýšeného počtu pacientů a omezení lůžkových kapacit?